_Photograph_by_Shantanu_Kuveskar.jpg)
Ostnákovití (Jacanidae) jsou čeleď ptáků z řádu dlouhokřídlých (Charadriiformes), mezi jejíž hlavní znaky patří dlouhé nohy s extrémně prodlouženými prsty zakončené dlouhými drápy a rohovitý osten nebo hrbolek v ohbí křídla. Ostnáci se vyskytují v mělkých stojatých močálovitých vodách tropů a subtropů Jižní Ameriky, Asie, Austrálie a Afriky včetně Madagaskaru. Klíčový je pro ně výskyt vodní vegetace (lotosy aj.), po které se dokážou obratně pohybovat díky dlouhým prstům, které rozloží jejich váhu. Dosahují velikosti 15–58 cm a váhy 40–275 g. Opeření bývá různé, typicky zahrnuje skořicové a zelenavé barvy, občas je výrazná i bílá. Samice běžné bývají o 60 % větší než samci, u některých druhů dosahují až dvojnásobné váhy samců. Taková převrácená pohlavní dvojtvárnost je vůbec největší mezi všemi ptáky.
Většina druhů je polyandrických (žijí v mnohomužství); samice se spáří se samcem, naklade mu snůšku a tím její mateřský příspěvek končí. Měsíc dlouhou inkubaci i výchovu mláďat zajišťuje pouze samec. Ostnáci se živí hlavně hmyzem, měkkýši a korýši, některé druhy občas pojídají i semena. Rozlišuje se 8 recentních druhů v 6 rodech, známo je i několik fosilních druhů, ty nejstarší z oligocénu. Všechny populace ostnáků jsou patrně na pomalém ústupu v důsledku zániku přirozených stanovišť, rychleji ubývá hlavně ostnák madagaskarský, který je ohrožený._(Polynesia_centered).svg)
