The Factory
| The Factory | |
|---|---|
| Poloha | |
| Adresa | New York, |
| Souřadnice | 40°44′50,28″ s. š., 73°59′2,4″ z. d. |
| Další informace | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
The Factory byl název, který Andy Warhol používal pro své ateliéry v New Yorku. Stala se místem intenzivní umělecké tvorby i společenského života, kde se setkávali umělci, hudebníci, spisovatelé, filmoví tvůrci a další kulturní osobnosti 60., 70. a 80. let 20. století. První a nejznámější Factory, později označovaná jako Silver Factory, fungovala v letech 1964–1968 v pátém patře budovy na adrese 231 East 47th Street. Následovaly prostory v Decker Building na adrese 33 Union Square West, poté v budově 860 Broadway a nakonec na Madison Avenue a East 33rd Street.
231 East 47th Street: Silver Factory (1964–1968)
[editovat | editovat zdroj]Původní Factory v Midtown Manhattan, Warholův druhý ateliér a první, který nesl tento název, se proslavila charakteristickým interiérem se stěnami pokrytými stříbrnou barvou a dekoracemi z hliníkové fólie.[1][2] Tyto úpravy navrhl Billy Name podle vlastního bytu a výsledný vzhled odrážel estetiku newyorské avantgardy 60. let.[3][4] Warhol sám popsal Factory takto:[5][6]

| „ | The Factory měla asi 15 × 30 metrů, s okny podél 47. ulice směřujícími na jih. V podstatě se rozpadala, obzvláště zdi byly ve špatném stavu. Malířský prostor s pracovním stolem jsem si zařídil vpředu u oken, ale většinu světla jsem zatemnil – takhle to mám rád. | “ |
Proč The Factory
[editovat | editovat zdroj]Warhol nazýval své ateliéry „The Factory“, protože zde vznikala díla způsobem připomínajícím průmyslovou výrobu. Nešlo o tiché studio jednoho umělce, ale o místo, kde se soustavně pracovalo, tiskly se obrazy a natáčely filmy, na jejichž tvorbě se podílel širší okruh spolupracovníků. Významnou část tvořila sítotisková díla, která umožňovala opakované použití stejných motivů a tvorbu sérií obrazů s tématy populární kultury, celebrit a spotřebního zboží. Název Factory tak vystihoval způsob práce a zdůrazňoval podobnost mezi výrobou umění a průmyslovou produkcí.[7][4]
Film a hudba
[editovat | editovat zdroj]Factory nebyla jen výtvarným studiem, ale také místem, kde Warhol natáčel filmy a spolupracoval s hudebníky. Vznikly zde stovky experimentálních snímků, často s účastí jeho spolupracovníků známých jako „Superstars“. K nejznámějším patří Screen Tests (1963–1966),[8] téměř 500 krátkých portrétních filmů zachycujících známé osobnosti a pravidelné návštěvníky v jednoduchých, nepřikrášlených záběrech, a dále filmy jako Sleep (1963) či Kiss (1963–1964), zaměřené na pohyb, čas a přirozené lidské chování. Červená pohovka (red couch), objevující se například ve snímku Couch (1964), se stala charakteristickým prvkem ateliéru. Warhol podporoval také hudební projekty, spolupracoval s The Velvet Underground a pořádal multimediální akce The Exploding Plastic Inevitable.[7] John Cale, zpěvák skupiny The Velvet Underground, řekl:[5]

| „ | The Factory byla místem nepřetržitého uměleckého vynalézání a tvorby. Warholovi umělci, pohánění amfetaminy, uskutečňovali Warholem vymyšlený koncept umění vytvářeného na výrobní lince nepřetržité činnosti. Jeden z nich připravoval sítotisk a vypaloval desky, zatímco ostatní hromadně produkovali plátna a tiskli mezi stříbrnými stěnami pod bdělým dohledem Warhola mistra a rezidentního umělce. | “ |
Superstars a osobnosti Factory
[editovat | editovat zdroj]Warholovy „Superstars“ tvořila skupina umělců, přátel a spolupracovníků, kteří pravidelně pomáhali při natáčení filmů, vystupovali v nich a podíleli se také na tvorbě obrazů a dalších děl. Každý z nich přispěl k charakteru prostředí, které se v 60. letech stalo jedním z center newyorské undergroundové scény a přitahovalo široký okruh umělců, performerů a osobností spojených s Warholovou tvorbou.[9]
K nejvýraznějším patřili:
- Edie Sedgwick – jedna z Warholových nejznámějších múz, jejíž styl a veřejný obraz se staly symbolem éry. Objevila se v několika jeho filmech a výrazně ovlivnila jeho mediální strategii.[10]
- Gerard Malanga – básník, performer a Warholův dlouholetý spolupracovník. Podílel se na tvorbě sítotisků, asistoval při filmových projektech a byl klíčovou postavou každodenního provozu studia.[11]
- Billy Name – fotograf a autor charakteristického stříbrného interiéru. Systematicky dokumentoval dění ve studiu a jeho fotografie patří k nejdůležitějším vizuálním pramenům o tomto období.[12][3]
- Paul Morrissey – filmař, který s Warholem spolupracoval na řadě filmů a postupně převzal významnou část režijní a produkční práce. Jeho přístup zásadně ovlivnil podobu Warholovy filmové tvorby koncem 60. let.
- Brigid Berlin – performerka a výrazná osobnost známá svými audiozáznamy, polaroidy a neformální dokumentací života ve studiu. Patřila k Warholovu nejbližšímu okruhu.[13][3]
- Viva – herečka a jedna z nejviditelnějších „Superstars“, která se objevila v několika filmech a byla součástí širšího okruhu performerů.[14]
- Nico – zpěvačka a modelka spojená s kapelou The Velvet Underground. Její přítomnost propojuje toto prostředí s hudební scénou té doby.[15]
K širšímu okruhu osobností patřili také Ondine,[16] Mary Woronov,[17] Taylor Mead[18] a Ultra Violet,[19] stejně jako hudebníci, spisovatelé a další umělci té doby, například Lou Reed,[20] Sterling Morrison, Allen Ginsberg nebo Bob Dylan.[21]
33 Union Square West (1968–1973)
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1967 začal Warhol hledat nové prostory poté, co bylo rozhodnuto o zbourání Silver Factory, a přesunul svůj ateliér do šestého patra budovy Decker Building na adrese 33 Union Square West. Studio na Union Square, později označované jako Union Square Factory, se nacházelo nedaleko Max’s Kansas City, významného centra newyorské umělecké a hudební scény. Nový ateliér mu umožnil dále rozvíjet techniky sítotisku a založit Factory Additions, podnik zaměřený na obchodní stránku jeho tvorby, zejména publikace a tisk. V roce 1968 spisovatelka a feministka Valérie Solanas postřelila Warhola po sporu o scénář.[22] Když se zotavil stal se opatrnějším a méně se zapojoval do každodenního provozu, přesto ateliér pokračoval ve své činnosti až do roku 1973.[7]
Umění jako byznys
[editovat | editovat zdroj]Po přestěhování na Union Square se Warhol začal víc věnovat obchodní stránce své tvorby. Založil časopis Interview, který se postupně proměnil z filmového magazínu v časopis zaměřený na celebrity. V jeho stránkách představoval známé osobnosti ze svého okruhu, například Micka Jaggera, Halstona[23] nebo Trumana Capotea.[24] Pokračoval také v produkci limitovaných tisků Factory Additions, které umožnily širší veřejnosti získat jeho díla.[7]
860 Broadway (1973–1984)
[editovat | editovat zdroj]

V roce 1973 přesunul Warhol svou činnost do budovy na adrese 860 Broadway na severním konci Union Square, kde mezi lety 1980–1983 natáčel televizní sérii Andy Warhol’s TV. V tomto období spolupracoval s mladými streetovými umělci, například Jean-Michelem Basquiatem a Keithem Haringem. S Basquiatem kombinoval své typické popartové motivy s jeho syrovým stylem inspirovaným graffiti, zatímco Haringa podporoval při rozvíjení jeho komiksově laděných postav, které se staly ikonickými v newyorských ulicích. V budově zároveň fungoval noční klub Underground, otevřený Maurice Brahmsem, bývalým společníkem zakladatelů klubu Studio 54, a to v letech 1980–1989.[7]
Madison Avenue a East 33rd Street: Poslední Factory (1984–1987)
[editovat | editovat zdroj]Poslední Factory se nacházela na adrese 22 East 33rd Street a svým vzhledem připomínala běžnou kancelář. I zde pokračovaly Warholovy televizní projekty, včetně pořadu Andy Warhol’s Fifteen Minutes, který se vysílal od roku 1985 až do jeho smrti v roce 1987.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Andy Warhol's First New York Studio Sells for $9.98 Million [online]. 2016-11-21 [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Warholstars Timeline 1964. warholstars.org [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online.
- 1 2 3 WEISS, Haley. The Photographers Who Captured the Misfits, Drag Queens, and Starlets of Warhol’s Factory. Artsy [online]. 2018-05-07 [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 A Short Guide To Andy Warhol’s Factory. MyArtBroker [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 REVOLVER. Andy Warhol’s Silver Spaceship, “The Factory,” that Launched the Pop Art Revolution [online]. 2018-02-28 [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Andy Warhol's Factory. warholstars.org [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 6 The Factory [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ REVOLVER. Andy Warhol's Screen Tests: Unveiling Authenticity in the Age of the Digital Persona [online]. 2024-03-29 [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Factory [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warhol Superstar Edie Sedgwick [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warhol Superstar Gerard Malanga [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warhol Superstar Billy Name [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warhol Superstar Brigid Berlin [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warhol Superstar Viva [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warhol Superstar Nico [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warhol Superstar Ondine [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warhol Superstar Mary Woronov [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warhol Superstar Taylor Mead [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warhol Superstar Ultra Violet [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TAYSOM, Joe. Inside the turbulent relationship between Lou Reed and Andy Warhol. faroutmagazine.co.uk [online]. 2021-02-22 [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MURPHY, Kelly. Did Bob Dylan hate Andy Warhol?. faroutmagazine.co.uk [online]. 2024-01-30 [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HARBRON, Lucy. A timeline of the day Valerie Solanas shot Andy Warhol. faroutmagazine.co.uk [online]. 2024-10-24 [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warhol and Halston: The Duo that Redefined Art, Fashion, and Celebrity at Studio 54.. Biography [online]. 2025-08-06 [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DORSSEN, Artemis Van. The relationship between Andy Warhol and Truman Capote. faroutmagazine.co.uk [online]. 2023-06-18 [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu The Factory na Wikimedia Commons

