Hermance

Hermance
	; Znak ; Vlajka
Poloha
Souřadnice	46°18′ s. š., 6°14′0″ v. d.
Nadmořská výška	380 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Ženeva
	Hermance Hermance, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	1,44 km²
Počet obyvatel	1 062 (2018)
Hustota zalidnění	737,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.hermance.ch
PSČ	1248
Označení vozidel	GE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hermance je obec na jihozápadě Švýcarska, v kantonu Ženeva. Žije zde přibližně 1 100^[1] obyvatel.

Geografie

Obec se nachází na východním břehu Ženevského jezera, na hranici s Francií. Hermance se skládá z místních částí nebo vesnic Hermance – Rives-du-Lac, Le Bourg a La Croix-de-Bally.

Historie

Kolem roku 1100 bylo Hermance pouhým hradem, chránícím několik rybářských chatrčí. V této době vznikly nedaleko od sebe ve stávajících osadách dvě farnosti Cusy a Villars. Byla to nejpravděpodobněji beneficia převorství Saint-Jean v Ženevě; jejich zakladatelem byl pravděpodobně Guy de Faucigny, ženevský biskup. Poloha u jezera, při ústí řeky a na důležité cestě do Langinu pravděpodobně vysvětluje pozdější rozmach Hermance. Vykopávky ukazály, že Hermance bylo od druhé poloviny 13. století hustě zastavěno obytnými domy, které byly ve 14. století rozšířeny a v průběhu 18. století částečně zničeny. V roce 1247 nechal Aymon II. de Faucigny postavit hrad a opevněné tržní město. Kostel tohoto nového založení se stal farním kostelem. V důsledku toho ztratila farnost Villars na významu a oblast vlivu farnosti Cusy se posunula směrem k dnešní obci Chens-sur-Léman v Savojsku. V roce 1351 udělil pán z Faucigny určitá práva (koncese) přistěhovalcům, které přilákala výhodná poloha nového města, a podpořil tak rozvoj Hermance. Po porážce Faucigny Savojskem se Hermance v roce 1355 vzdalo a stalo se sídlem savojského kastelána. Vyvinulo se v důležité město, které v regionu prosazovalo svůj daňový systém a mělo zástavní obchod. V roce 1373 zde byl postaven špitál (hospic). V roce 1459 je doložena škola.^[2]

V roce 1536 vtrhla do oblasti Chablais bernská vojska a jejich francouzští spojenci. V savojských vesnicích byla zavedena reformovaná víra. Ženevská církev jmenovala faráře pro Hermance a okolní vesnice. V roce 1542 byl přestavěn špitál a rozšířena škola. V roce 1567 se Hermance vrátilo do Savojska. Ke konci století se stala dějištěm válečných konfliktů mezi Ženevou a jejími spojenci Francií a Bernem na jedné straně a Savojskem a Španělskem na straně druhé. Na jaře 1589 byla vesnice vypleněna vojskem Nicolase Harlaye de Sancy; obranná zeď a hrad byly s výjimkou věže srovnány se zemí. Dne 4. srpna 1589 porazili Bernští pod vedením Johanna von Wattenwyl místního pána z Hermance Françoise-Melchiora de Saint-Jeoire. Mír byl obnoven francouzsko-španělskou smlouvou z Vervins v květnu 1598; v říjnu byly v Hermance projednány protichůdné nároky Ženevy a Savojska. Byla znovu zavedena katolická bohoslužba. Vesnice se ze zkázy vzpamatovávala pomalu; ustupovala místním potřebám a její význam upadal. Těžce poškozený kostel byl obnoven až kolem roku 1680 a špitál se zřítil kolem roku 1740. Spolu s Chablais trpělo Hermance v letech 1743–1748 španělskou okupací. Až do revoluce bylo pány Hermance několik rodů, mezi nimi Miolan, Ballaison, Saint-Jeoire a Blonay (1756). Později hrad patřil rodům Marcet, Boissier a de la Rive.^[2]

V roce 1792 obsadila Chablais francouzská vojska. Od roku 1797 patřilo Hermance k arrondissementu Thonon v departementu Léman. Byla zde ustanovena obecní rada, místní hejtman (maire) a jeho zástupce a zřízen matriční úřad. V březnu 1816 se Hermance na základě Turínské smlouvy stalo součástí kantonu Ženeva, ale část okolí obce zůstala savojská. Z ústraní se Hermance vynořilo v roce 1851, kdy byla vybudována silnice na levém břehu jezera a postaveno přístaviště a přístaviště. Od roku 1873 do přístavu pravidelně zajížděly parníky. Počet obyvatel zůstal od 15. století do roku 1950 poměrně stabilní, zatímco struktura obyvatelstva se výrazně měnila. Zatímco dříve bylo Hermance zemědělskou, rybářskou a řemeslnickou obcí, v současnosti většina obyvatel pracuje ve službách.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1801	1850	1900	1950	1980	1990	2000	2010	2012	2014	2017
Počet obyvatel	307	498	362	400	594	686	816	937	965	1013	1014

Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří francouzsky (643, tj. 78,8 %), druhým nejčastějším jazykem je angličtina (73, tj. 8,9 %) a třetím němčina (36, tj. 4,4 %).

Doprava

V roce 1902 bylo Hermance napojeno na ženevskou tramvajovou trať, kterou v roce 1958 nahradila autobusová doprava.

Obec je napojena na síť městské hromadné dopravy v Ženevě autobusovou linkou. Železniční spojení obec nemá.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermance na německé Wikipedii.

1 2 Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
1 2 3 4 PIUZ, Anne-Marie. Hermance [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2008-04-09 [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hermance na Wikimedia Commons
(francouzsky) Oficiální stránky

[08bd17aa84cda5e3983f082e36c9004a86cf08fc-1] 1 2 Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].

[hls-2] 1 2 3 4 PIUZ, Anne-Marie. Hermance [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2008-04-09 [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]