close
Přeskočit na obsah

Zeleneč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O obci na Slovensku pojednává článek Zeleneč (okres Trnava).
Zeleneč
Zeleneč, střed obce
Zeleneč, střed obce
Znak obce ZelenečVlajka obce Zeleneč
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČelákovice
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°8′1″ s. š., 14°39′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 178 (2025)[1]
Rozloha10,75 km²[2]
Nadmořská výška255 m n. m.
PSČ250 91
Počet domů1 005 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKasalova 467
250 91 Zeleneč
obec@zelenec.cz
StarostaVít Šikýř
Oficiální webwww.zelenec.cz
Zeleneč na mapě
Zeleneč
BERJAYA
Zeleneč
Další údaje
Kód obce539066
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zeleneč (v mužském rodě[4][5]) je obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží při severovýchodní hranici hlavního města Prahy, necelých osmnáct kilometrů severovýchodně od jeho centra, zhruba dva kilometry od kraje Prahy.

Zeleneč je rychle rostoucí obcí. V červenci 2006 zde žilo 1991 obyvatel, v prosinci 2007 celkem 2380 a v prosinci 2008 již 2475 lidí. V současnosti zde žije přibližně 3 200[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Šestajovice, Radonice, Zápy, Čelákovice, Jirny, Lázně Toušeň, Nehvizdy, Svémyslice a Praha.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
BERJAYA
Zelenečský hřbitov s kapličkou

Zeleneč, dříve též Zelenec, náležel ve druhé polovině 14. století kanovníku Volframovi, synu Menharta ze Škvorce, který roku 1385 prodal „své věrné“ v Zelenči se svolením královým. Roku 1443 páni staroměstští vyřkli mezi Janem z Liblic a Duchkem ze Satalic, aby Duchek dal kop grošů na úroky zadržené z dědiny v Zelenči a tu dědinu prodal neb osadil, aby Janovi úrokové nescházeli. V roce 1476 věnoval Jan Zajíček ze Chřenic 6 kop grošů platu stálého na dědictví svém v Zelenči Petru, převoru u sv. Klementa na Starém Městě pražském. Roku 1532 prodal Jiřík Vachlt z Pantenova na místě choti své Anny z Toušeně Zelenec, ves celou a dvory kmetci s platem, pak s rybníkem pode vsí, Václavu Sovovi z Liboslavě za 880 kop grošů Johanka z Liboslavě přinesla Zeleneč věnem choti svému Pavlu Severinovi z Kapí Hory, odkudž spojen Zeleneč s Jirnami. V letech 1585 až 1588 držel Zeleneč Václav Severin z Kápí Hory na Jirnech, který žalován byl Václavem, farářem Svémyslickým o desátek ze Zelenče. Před bitvou na Bílé hoře držel Zeleneč i Jirny Tomáš Had z Proseče, jemuž roku 1625 konfiskovány, načež Zeleneč náležel k Jirnám až do zrušení poddanství roku 1848. S počátku 17. století koupil kmetcí dvůr v Zelenči od Karla Špičky Jenštejnského Krištof z Jamolic a prodal jej roku 1617 Janu Řezníkovi, čehož Janova vdova Mandalena Benyně z Jamolic choti fořtmistra na panství brandýském v roce 1651 dosvědčovala.

Zachované doklady o původních hospodářských usedlostech: Rustikální dvůr Zeleneč založil roku 1831 Václav Brandejs, připojil k č. 3 čísla 2, 23 a 36. Tento dvůr drželi v letech 1847 Heřman Schick, 1849 Jan Procházka, 1853 Václav Luxa. Roku 1851 koupil Karel Ferdinand od Tomáše Mašína statek č. 19 o 28 3/4 jitra, č. 12 i 13, od Josefa Knora č.11 o 29 jitrech a od Josefa Čadila roku 1854 11 jiter polí. Roku 1853 koupil i grunty Václava Luxy a založil veliký dvůr s úpravně zařízeným obydlím a parkem. Roku 1872 koupil dvůr Alexandr Polák, 1894 František Zvěřina, 1898 Václav Zvěřina a roku 1909 Vítězslav Novák.

V roce 1885 byl v obci Zeleneč založen hasičský sbor pod heslem Bližnímu k ochraně a vlasti k obraně. Od roku 1911 tehdejší obecní zastupitelstvo bojovalo o zřízení vlastní školy v Zelenči. Dne 14. srpna 1933 koupila obec Zeleneč od pana Vítězslava Nováka budovy č.p. 2 a 3 za 200 000 Kčs, v roce 1934 byly tyto budovy upraveny a dne 1. září 1934 zahájila dvoutřídní školní expositura vyučování. Na základě rozhodnutí zemské školní rady došlo v roce 1945 k osamostatnění školy v Zelenči.

V obci Zeleneč (1250 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] 2 autodopravci, biograf Sokol, výroba cementového zboží, obchod s cukrovinkami, družstvo pro rozvod elektrické energie, elektrotechnický závod, holič, 3 hostince, kapelník, kolář, kovář, krejčí, lakýrník, továrna na lišty, obchod s mlékem, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, průmyslové odpadky, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, pokrývač, 6 rolníků, 2 řezníci, sedlář, skelné střepy, 7 obchodů se smíšeným zbožím, stavební podnikatelství, obchod se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, velkostatek.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]
BERJAYA
Obecní knihovna

Od roku 1990 byla v obci zahájena výstavba technické infrastruktury. V současné době je v celé obci vybudována obecní splašková kanalizace, vlastní čistírna odpadních vod, přečerpávací stanice splaškových vod z lokality „Pod Dráhou“, v celé obci obecní vodovod s připojením na vodní zdroj Káraný (zdroj vody zásobující část Prahy). Dále byla od roku 1997 realizována výstavba regulační stanice plynu a plynofikace celé obce, která je již dokončena. V obci jsou vybudovány nové komunikace a chodníky, zrekonstruováno veřejné osvětlení. V roce 1997 byla provedena 200% telefonizace obce kabelovým vedením. U rozvodů elektro byly vystavěny dvě nové trafostanice o výkonu 3 × 630 kVA a byla realizována kabelizace rozvodů.

V obci Zeleneč je zdravotní středisko, škola, mateřská školka, pošta, tři restaurace, stánek se zmrzlinou, dva obchody s potravinami, krytá tenisová hala, dva antukové tenisové kurty, fotbalové hřiště a betonové hřiště na florbal. Obcí prochází cyklostezka. Zeleneč má velmi dobré spojení. V obci je zastávka ČD (železniční trať 231 Praha-Lysá nad Labem-Kolín, linky S2, S9 a S22, i konečná stanice BUS PID 353, bus 408 do Klánovic či Brandýsa nad Labem. Napojení na mladoboleslavskou dálnici D10 (E65) a dálnici D11 (Praha-Poděbrady-Hradec Králové) je vzdáleno zhruba pět kilometrů.

Každoroční tradicí jsou zde Zelenečské Máje. V obci také funguje fotbalový klub s dlouhou tradicí SK Zeleneč (dříve Sokol Zeleneč), jehož hlavní dospělé mužstvo (Áčko) momentálně hraje středočeskou I.A třídu. V klubu taktéž hraje rezervní B tým, dorost, starší a mladší žáci, starší a mladší přípravka, tým fotbalových miminek a občas se k přátelskému utkání sejdou zelenečské legendy alias Stará garda. Po roce 2000 v klubu působili jako trenéři hlavního dospělého týmu české fotbalové legendy Jan Berger, Josef Jarolím a Pavel Klouček.

V posledních patnácti letech dochází v Zelenči k výstavbě kolonií rodinných domů. Nahodilá výstavba staveb bez kvalitního územního plánu a respektu k urbanistickým pravidlům vytváří základ pro jev nazývaný sídelní kaše.[zdroj?]

Momentálně v Zelenči nežijí žádné celebrity, ale v Zelenči žil Ivan Faltus[zdroj?] i Erik Stříž.

Je zde umístěno státní datové centrum.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 680 806 775 767 852 866 1 526 1 660 1 761 1 631 1 463 1 361 1 383 2 984 3 167
Počet domů 73 81 81 90 85 95 273 435 443 449 453 479 501 972 1 005

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1850–1880 a v letech 1964–1990 k obci patřily i Svémyslice.[9]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[10]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[10]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[10]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[11]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[12]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[13]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[14]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[15]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[16]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. června 2017.[17]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
BERJAYA
Silnice vedoucí do sousedních Svémyslic

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí (místní část Mstětice) prochází silnice II/101 v úseku Říčany – Úvaly – Mstětice – Brandýs nad Labem. Ve vzdálenosti 1,5 kilometru od Zelenče vede silnice II/611 Praha – Sadská – Poděbrady – Hradec Králové.
  • Železnice – Obec Zeleneč leží na železniční trati Praha – Lysá nad Labem – Kolín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, doprava byla v úseku Praha – Lysá nad Labem zahájena roku 1873. Na území obce leží železniční stanice Mstětice a železniční zastávka Zeleneč.

Veřejná doprava 2014

  • Autobusová doprava – V obci bylo pět zastávek příměstské autobusové linky 353 Praha,Černý Most – Svémyslice (Horoušany, Horoušánky) provozované dopravcem Arriva Praha s.r.o.[18] Linka měla ráno interval dvacet minut, odpoledne třicet minut, dopoledne a večer šedesát minut a o víkendu dvě hodiny. Zajímavostí byl ranní spoj v trase Horoušany, Horoušánky – Praha, Černý Most sloužící k dopravě žáků do zelenečské základní školy (ve stejné trase, jen opačném směru, pak odpoledne v provozu dva spoje).
  • Železniční doprava – Po trati 231 vedla linka S2 (Praha – Nymburk – Kolín), linka S20 (Praha – Milovice) v rámci pražského systému Esko. Linky měly v pracovní dny souhrnný interval 30 minut v každém směru, o víkendu interval 60 minut. Ve stanici Mstětice zastavovala jen linka S2 (interval celotýdenně cca 60 minut).[19] Rychlíky projížděly obě stanice.

Veřejná doprava 2026

  • Obec obsluhují dvě autobusové linky Pražské integrované dopravy, linka 353 (Praha, Černý Most – Čertousy – Zeleneč – Svémyslice / Horoušany, Horoušánky) a 408 (Praha, Nádraží Klánovice sever – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav), obě provozované dopravcem ČSAD Střední Čechy, a. s. Linka 353 jezdí v průběhu pracovního týdne v intervalu 60 minut, ale ve špičkách jedou i čtyři spoje za hodinu, ze kterých některé jedou do Horoušan, pro svoz a odvoz žáků ze zelenečské základní školy. O víkendu obsluhuje obec linka 353 v intervalu 120 minut. Linka 408 jezdí pouze v průběhu pracovního týdne v intervalu 120 minut a nejezdí o víkendu a o prázdninách.
  • Obec protíná železniční trať 231, po které jezdí v rámci pražského systému Esko linky S2 (Praha – Lysá nad Labem – Nymburk – Kolín), S22 (Praha – Lysá nad Labem – Milovice) a S9 (Benešov u Prahy – Praha – Lysá nad Labem – Milovice), všechny provozované dopravcem České Dráhy. Linky jezdí v dopravní špičce pracovního týdne souhrnně čtyřikrát za hodinu. Mimo špičku a o víkendu a svátcích jezdí pouze linky S2 a S22 v souhrnném intervalu 30 minut.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Obec Zeleneč – Údaje o územní a evidenční jednotce, Registr sčítacích obvodů a budov, Český statistický úřad
  5. ↑ Kateřina Pešková: Kolísání v rodě u vybraných českých toponym zakončených na měkkou či obojetnou souhlásku, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace, Praha 2014, kap. 5.9, str. 45:
    Naše místní jména (a jak jich užívat) (1985, s. 182) uvádí jméno jako maskulinum,
    Místní jména v Čechách; jejich vznik, původní význam a změny (1957, s. 770) popisuje lidovou formu jména jako maskulinum,
    internetové stránky obce uvádějí název jako maskulinum
  6. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1919. (česky a německy)
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 554.
  10. 1 2 3 Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  11. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  12. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  13. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  14. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  15. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  16. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  17. ↑ Udělené symboly – Zeleneč [online]. 2017-06-06 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  18. ↑ Jízdní řád linky 353 na portálu PID.
  19. ↑ Souhrnný jízdní řád linek S2+20.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zeleneč&oldid=26044412“