Republiky Ruské federace

Vlajka Ruské federace

Na území Ruské federace se nachází celkem 85 územních subjektů, z nichž je 22 republik (rusky республика). Tyto administrativní celky mají celkovou rozlohu 4 913 000 km², na kterých žije cca 25,9 milionu obyvatel většinou neruské národnosti, přestože Rusové zaujímají výrazný podíl na populaci dané republiky.

Republiky mají v rámci Ruské federace ze všech subjektů federace nejvyšší stupeň autonomie. Mají vlastní ústavu, prezidenta, parlament, právo vydávat zákony a stanovit úřední jazyk republiky. Tím se odlišují od ostatních subjektů Ruské federace, jimž toto právo nepřináleží. Nejsou však subjektem z hlediska mezinárodního práva; tím je pouze Ruská federace. Republiky jsou založeny na etnickém základě, tedy představují oblasti obývané některým z neruských etnik federace. Prezident Ruska jmenuje svého kandidáta prezidentem republiky po schválení nominace v regionálním parlamentu.

Postavení republik v rámci Ruské federace

V dobách Sovětského svazu měly republiky jiný status a také charakter. Šlo o čistě administrativní jednotky, které v některých případech nebyly určeny dle tradic a historického vývoje (např. problematika rozdělení oblasti Kavkazu do jednotlivých ASSR).

Republiky v nynější podobě vznikly jako územní celky, které víceméně pokryly životní prostor té které národnostní menšiny. Jejich vznik je zakotven v ruské ústavě, která jim zajišťuje právo na vlastní úřední jazyk, parlament a ústavu. Ostatní subjekty Ruské federace jsou určeny spíše administrativně bez ohledu na národnostní složení.

Koncem roku 2021 vstoupil v platnost zákon, který zakázal nejvyšším představitelům subjektů Ruské federace nazývat se prezidentem. Podle tohoto zákona nesou titul hlava (глава) za nímž následuje jméno subjektu RF. Takto sestavený titul nesmí obsahovat slova a fráze, které tvoří titul hlavy státu – prezidenta Ruské federace.

Seznam republik Ruské federace

Republiky na mapě Ruska

Číslo	Vlajka	Název	Hlavní město	Rozloha (tis. km²)	Počet obyvatel (mil., 2002)	Podíl Rusů na populaci
1		Adygejsko	Majkop	7,6	0,4	64,5 %
2		Altaj	Gorno-Altajsk	92,6	0,2	57,4 %
3		Baškortostán	Ufa	143,6	4,1	36,3 %
4		Burjatsko	Ulan-Ude	351,3	1,0	67,8 %
5		Dagestán	Machačkala	50,3	2,6	4,7 %
6		Ingušsko	Magas	3,6	0,5	1,2 %
7		Kabardsko-Balkarsko	Nalčik	12,5	0,9	25,1 %
8		Kalmycko	Elista	76,1	0,3	33,6 %
9		Karačajsko-Čerkesko	Čerkesk	14,1	0,4	33,6 %
10		Karélie	Petrozavodsk	172,4	0,7	76,6 %
11		Komi	Syktyvkar	415,9	1,0	59,6 %
12		Marijsko	Joškar-Ola	23,2	0,7	47,5 %
13		Mordvinsko	Saransk	26,2	0,9	60,8 %
14		Sacha	Jakutsk	3 103,2	0,9	41,2 %
15		Severní Osetie-Alanie	Vladikavkaz	8,0	0,7	23,2 %
16		Tatarstán	Kazaň	68,0	3,8	39,5 %
17		Tuva	Kyzyl	170,5	0,3	20,1 %
18		Udmurtsko	Iževsk	42,1	1,6	60,1 %
19		Chakasie	Abakan	61,9	0,5	80,3 %
20		Čečensko	Grozný	15,6	1,1	3,7 %
21		Čuvašsko	Čeboksary	18,3	1,3	26,5 %
22		Krym	Simferopol	26,1	2,0	58,3 %
		Ruská federace	Moskva	17 075,4	143,0	79,8 %

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Republics of Russia na anglické Wikipedii a Республика (Россия) na ruské Wikipedii.

Literatura

• Kol. autorů (1996): Školní atlas světa. Kartografie, Praha. ISBN 80-7011-375-8
• SKOKAN, L. (2005): Rusko, geografický přehled. UJEP, Ústí nad Labem. ISBN 80-7044-647-1

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu republika Ruské federace na Wikimedia Commons

Portály: Geografie | Rusko