Obora (okres Plzeň-sever)
| Obora | |
|---|---|
.jpg) Kostel Archanděla Michaela | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Plasy |
| Obec s rozšířenou působností | Kralovice (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′22″ s. š., 13°24′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 598 (2025)[1] |
| Rozloha | 12,70 km²[2] |
| Katastrální území | Obora u Kaznějova |
| Nadmořská výška | 500 m n. m. |
| PSČ | 331 51 |
| Počet domů | 214 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obora 199 331 51 Kaznějov info@obora-ps.cz |
| Starosta | Josef Kubík |
| Oficiální web | www |
  Obora | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559318 |
| Kód části obce | 108626 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obora je vesnice ve střední části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží dva kilometry východně od Kaznějova. V celé obci žije 598[1] obyvatel. Ves je součástí Mikroregionu Dolní Střela.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Asi sto metrů severně od Obořické hájovny je v lokalitě s pomístním názvem U Studánek archeologickým výzkumem doložené pravěké výšinné sídliště z doby halštatské, které mělo rozlohu asi tři hektary. Kromě zbytků mazanice byly nalezeny zlomky keramiky a křemencová čepelka.[4]
První písemná zmínka o Oboře je na listině datované okolo roku 1175, kterou kníže Soběslav II. daroval ves cisterciáckému klášteru v Plasích. V roce 1350 vystavěl klášter ve vsi kostel zasvěcený Archandělu Michaelovi.
Na počátku husitských válek v roce 1421 získal Oboru spolu s dalšími vesnicemi od krále Zikmunda katolický pán Bedřich z Kolovrat na Libštejně. Za držení Kolovraty se Obora stala součástí kaceřovského panství, které po smrti Albrechta z Kolovrat vyplatil roku 1513 plaský opat Jan. Panství, a s ním i Obora, bylo znovu zastavována.
Roku 1543 se stal majitelem Obory a dalšího klášterního majetku Florián Gryspek, po jeho smrti na jaře roku 1588 se o panství podělili jeho synové. V roce 1558 bylo uváděno v Oboře čtrnáct usedlostí. Gryspekové z Gryspachu drželi panství až do konfiskace jejich majetku Ferdinandem II. v době pobělohorské. Opat plaského kláštera požádal císaře o navrácení dřívějších klášterních statků a Obora se vrátila do majetku plaského kláštera. Třicetiletou válku přečkalo jen sedm usedlostí.
Za opata Evžena Tyttla byl barokně přestavěn kostel svatého Archanděla Michaela a o dva roky později k němu byla přistavěna věž, na které se dochoval znak opata.
Po zrušení kláštera roku 1785 přechází Obora s další majetkem do správy Náboženského fondu, od kterého bývalé klášterní kupuje ve veřejné dražbě Klemens Wenzel kníže Metternich. Rod Metternichů je v Oboře vrchností až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850.
V okolí vesnice se těžilo černé uhlí. První důl byl otevřen Františkem Ptuškem v místech zvaných Vatinka a Spálenka v roce 1810. V osmdesátých letech 19. století u Obory fungoval černouhelný důl Hýra. Jeho majitelem byl Adolf Hýra, který se už roku 1875 v okolí podílel s Janem Fitzem na těžbě kaolinu. Mladší důl Julius založil roku 1920 Josef Strádal. Těžba uhlí v něm probíhala v letech 1921–1925 v hloubce do padesáti metrů ze sloje o mocnosti 0,8–1,2 metru. Uhlí se z dolu Julius odváželo ke kaznějovskému nádraží.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V současné době je v obci Obora přihlášeno k trvalému pobytu 512 osob (k 9. 3. 2015)
Hlavním aktivním sdružením v obci je Sbor dobrovolných hasičů Obora, který čítá přes 200 členů. Může se pochlubit výbornými umístěními na okresních, krajských i celorepublikových soutěžích. Členové si vlastní silou vybudovali nové závodiště pro požární sport a velkou měrou se zapojili i do rekonstrukce požární nádrže (koupaliště).
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 455 | 486 | 478 | 517 | 576 | 613 | 676 | 600 | 613 | 564 | 530 | 471 | 450 | 488 | 545 |
| Počet domů | 56 | 60 | 71 | 66 | 73 | 91 | 119 | 166 | 157 | 153 | 153 | 173 | 184 | 198 | 214 |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. ledna 2005.[8]
Okolí
[editovat | editovat zdroj]Obora sousedí na severu s Nebřezinami, na východě s Dobříčí, na jihovýchodě s Jarovem, na jihu s hospodářským dvorem Býkovem a dále Hromnicemi, na jihozápadě s Horní Břízou a na západě s Kaznějovem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ AUGUSTINOVÁ, Anna. Hradiště Podštěly v Karlovarském kraji – základní prospekce, aktuální zhodnocení nálezů a sídelní kontext. Praha, 2014 [cit. 2017-04-22]. 80 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Alžběta Danielisová. s. 43. Dostupné online.
- ↑ DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 197, 200–201.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2015-02-03]. S. 318, 319, záznam 63. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Obora [online]. 2005-01-20 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BUKAČOVÁ, Irena; FÁK, Jiří; FOUD, Karel. Severní Plzeňsko I. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2001. ISBN 80-86125-23-8.
- Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 2, s. 3–4
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Obora na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Obora (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Obora v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
