Mírov
| Mírov | |
|---|---|
 Mírovský hrad uprostřed obce | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Mohelnice |
| Obec s rozšířenou působností | Mohelnice (správní obvod) |
| Okres | Šumperk |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′53″ s. š., 16°50′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 353 (2025)[1] |
| Rozloha | 13,57 km²[2] |
| Nadmořská výška | 395 m n. m. |
| PSČ | 789 01 |
| Počet domů | 117 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Mírov 47 789 01 Zábřeh podatelna@obecmirov.cz |
| Starosta | Lubomír Pejchal |
| Oficiální web | www |
  Mírov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 569381 |
| Kód části obce | 95524 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mírov (německy Mürau) je obec v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Leží asi čtyři kilometry severozápadně od Mohelnice. Žije zde 353[1] obyvatel. Mírov se nečlení na části, ale má tři katastrální území: Mírov, Míroveček a Mírovský Grunt. Dominantou obce je středověký hrad, v němž je umístěna věznice Mírov se zvýšenou ostrahou.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Mír vzniklého jako domácká podoba některého jména obsahujícího -mir- (Miroslav, Bolemir atd.), která se přiklonila k obecnému mír. Význam místního jména byl "Mírův majetek". Německé jméno vzniklo z českého.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Poté, co olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku založil v roce 1256 hrad Mírov, se okolní řídké osídlení rozrostlo a nabylo na významu. Časem zde vzniklo městečko a sídlo správy severních oblastí olomoucké diecéze. Mimo jiné se zde konaly též církevní soudy a při nich zde bylo zřízeno i malé vězení.
Postupem času vojenský význam hradu upadal, za husitských válek ještě odolal pokusu husitů o dobytí, ale za třicetileté války jej vypálili císařští vojáci při vyhánění švédské posádky (nutno dodat, že hrad Švédové nedobyli ztečí, ale vyhladověním). Zároveň s tím bylo vypáleno a vydrancováno i městečko, které upadlo na úroveň průměrné vesnice.
S úpadkem vojenské funkce byl hrad čím dál více používán jako církevní vězení – karcer, od roku 1772 to byla jeho hlavní funkce. V současné době je to známá věznice, v níž jsou vězněni nejnebezpečnější zločinci. Za protektorátu a komunistické diktatury zde byli vězněni političtí vězni, z nichž řada zemřela v důsledku krutého zacházení a odpírání lékařské péče. V roce 2000 z Mírova uprchl Jiří Kajínek.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 162 | 2 107 | 1 982 | 1 740 | 1 550 | 1 607 | 1 016 | 676 | 643 | 546 | 494 | 409 | 436 | 748 | 760 |
| Počet domů | 138 | 132 | 143 | 130 | 147 | 151 | 156 | 94 | 92 | 86 | 87 | 91 | 101 | 103 | 117 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1850–1979 byl Mírov obcí v okrese Zábřeh (1850–1950) a později v okrese Šumperk. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 patřil jako část města k Mohelnici a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí, ale Řepová už zůstala součástí Mohelnice. Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1979 k obci patřila Řepová.[7]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak obce je historický, vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2015.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[9]
- Bývalý hrad s areálem – původně hrad založený kolem poloviny 13. století, v letech 1679–1684 přestavěný na barokní pevnost, po roce 1856 upraven na věznici; k areálu patří dále:
- budovy předhradí – komplex budov na půdoryse U z doby barokní přestavby hradu, s dalšími úpravami po roce 1855
- kostel svaté Markéty – barokní stavba z poslední třetiny 17. století, podle projektu G. P. Tencally
- hradby s bastiony, mostem a torzem vstupní brány
- Soubor božích muk:
- boží muka u čp. 25 – renesanční boží muka z roku 1601
- boží muka u cesty na Křemačov – pilířová boží muka z první poloviny 19. století
- boží muka u silnice z Řepové (naproti hřbitovu) – renesanční sloupková boží muka z roku 1564
- boží muka nad čp. 30 (Míroveček) – barokní sloupková boží muka z roku 1708
- Sousoší Piety (jižní svah pod hradem) – dílo českého sochaře 19. století E. Maxe z roku 1867
- Sloup Nejsvětější Trojice (za obcí směrem na Krchleby) – sousoší z konce 18. století, podstavec z roku 1847
- Socha svatého Jana Nepomuckého (před obcí u silnice z Řepové) – barokní sochařská práce z roku 1776
- Pomník obětem nacismu (v parčíku proti vstupu do hradu) – dílo sochaře Ladislava Beneše
- Památník obětem fašismu (bývalý vězeňský hřbitov) – realizace sochaře Jiřího Jílka z roku 1967
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Vladimír Scheufler (1922–1995), český etnograf a hudební skladatel
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 77–78.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 337, 496.
- ↑ Udělené symboly – Mírov [online]. 2015-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šum. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mírov na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Mírov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
