close
Přeskočit na obsah

Indiana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o státu USA. Další významy jsou uvedeny na stránce Indiana (rozcestník).
Indiana
Přezdívka: Hoosier State
Geografie
Indiana na mapě USA
Indiana na mapě USA
Hlavní městoIndianapolis
Největší městoIndianapolis
Poloha
Časové pásmovětšina státu:
UTC−5/−4 (letní čas)
12 okresů na JZ a SZ:
UTC−6/−5 (letní čas)
Počet okresů92
Rozloha (38. v USA)
Celkem94 321 km²
 z toho souš92 906 km²
 z toho vodstvo1 415 km² (1,5 %)
Obyvatelstvo (17. v USA)
Počet obyvatel6 973 333 (odhad 2025[1])
Hustota zalidnění75,1 obyv./km² (16. v USA)
Úřední jazykyangličtina
Ekonomika
HDP545,234 mld. USD (2025)[2]
HDP na obyvatelepřibližně 78 188 USD (2025)[2][1]
Nadmořská výška
Nejvyšší bod383 m n. m.
Průměrná výška210 m n. m.
Nejnižší bod97 m n. m.
Správa státu
GuvernérMike Braun (R)
SenátořiTodd Young (R)
Jim Banks (R)
Přistoupení do Unie11. prosince 1816 (19. stát)
Oficiální zkratky
Poštovní zkratkaIN
Tradiční zkratkaInd.
ISO 3166-2US-IN
www.in.gov

Indiana (anglická výslovnost výslovnost [ɪndiˈænə]IPA, oficiálně State of Indiana) je stát nacházející se na východě Spojených států amerických, v oblasti východních severních států ve středozápadním regionu USA. Indiana hraničí na severu s Michiganem, na východě s Ohiem, na jihu s Kentucky a na západě s Illinois. Severozápadní ohraničení tvoří Michiganské jezero.

Se svou rozlohou 94 321 km² je Indiana 38. největším státem USA, v počtu obyvatel (7,0 milionu) je sedmnáctým nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 75,1 obyvatel na km² je na šestnáctém místě. Hlavním a největším městem je Indianapolis s přibližně 901 tisíci obyvateli. Dalšími největšími městy jsou Fort Wayne (275 tisíc obyv.), Evansville (116 tisíc obyv.), Carmel (106 tisíc obyv.), Fishers (105 tisíc obyv.) a South Bend (103 tisíc obyv.). Indianě patří 72 km pobřeží Michiganského jezera.[3] Nejvyšším bodem státu je vrchol Hoosier Hill s nadmořskou výškou 383 m ve středovýchodě státu. Největšími toky jsou řeky Ohio, tvořící hranici s Kentucky, Wabash, která vytváří část hranice s Illinois, a White.

Na území dnešní Indiany dorazili první Evropané, francouzští průzkumníci, v 70. letech 17. století a nedlouho poté se oblast stala součástí Nové Francie. Britové se v regionu objevili ve 30. letech 18. století a mezi oběma skupinami kolonistů probíhaly boje. Celý region nakonec coby výsledek sedmileté války připadl v roce 1763 britské koruně, která oblast západně od Appalačského pohoří prohlásila za území indiánů (odtud název Indiana). V 70. a 80. letech 18. století se stal součástí nově vzniklých Spojených států, které jej v roce 1787 začlenily do právě zřízeného Severozápadního teritoria. Po vyčlenění Ohia vzniklo roku 1800 indianské teritorium, které bylo v následujících letech dále zmenšováno. Indiana se 11. prosince 1816 stala 19. státem USA.

Původně se odhadovalo, že první indiánští obyvatelé osídlili území Indiany někdy 8 tisíc let př. n. l., ovšem poslední archeologické výzkumy ukazují, že se tak patrně stalo už o dva tisíce let dříve. Okolo roku 900 zde vytvořili poměrně vyspělou civilizaci, jejíž součástí byla až 30 tisícová města. Tato kultura zanikla z neznámých příčin o 550 let později.

Prvními Evropany, kteří vstoupili na území Indiany, byli Francouzi, kteří ji v 17. století prohlásili za území Francie. Ta je posléze ztratila ve francouzsko-indiánské válce se Spojeným královstvím, které však toto území ztratilo, když se zrodily Spojené státy americké. V roce 1800 bylo zřízeno teritorium Indiana, z kterého se v roce 1816 stal 19. stát Unie.

Další symboly

[editovat | editovat zdroj]

Mottem státu je „The Crossroads of America“, květinou pivoňka, stromem liliovník tulipánokvětý, ptákem kardinál a písní On the Banks of the Wabash.[4]

Ze severu ji ohraničují jezero a stát Michigan, z východu Ohio, z jihovýchodu a jihu Kentucky a ze západu Illinois. Hlavním a zároveň největším městem je Indianapolis.

V roce 2025 činil nominální hrubý domácí produkt Indiany přibližně 545,234 miliardy amerických dolarů, což odpovídalo přibližně 78 188 dolarům na obyvatele.[2][1]

Podle údajů United States Census Bureau za období 2020–2024 činil medián ročního příjmu domácnosti v Indianě 71 957 amerických dolarů a příjem na obyvatele 38 351 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 12,2 % obyvatel. V civilní pracovní síle bylo 63,7 % obyvatel ve věku 16 let a více.[1]

V roce 2025 bylo v Indianě odhadováno 3 052 602 bytových jednotek. V období 2020–2024 bylo 70,6 % obývaných bytových jednotek obýváno jejich vlastníky. Medián hodnoty vlastnického bydlení činil 218 200 dolarů a medián hrubého měsíčního nájemného 1 062 dolarů.[1]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé Indiany se nazývají Hoosiers.

Vývoj počtu obyvatel Indiany:

Rok Počet obyvatel
19705 193 669
19805 490 224
19905 544 159
20006 080 485
20106 483 802
20206 785 528
2025 (odhad)6 973 333

Mezi sčítáním lidu v roce 2010 a sčítáním v roce 2020 vzrostl počet obyvatel Indiany z 6 483 802 na 6 785 528, tedy o 301 726 obyvatel neboli 4,7 %. Podle odhadu United States Census Bureau měla Indiana k 1. červenci 2025 celkem 6 973 333 obyvatel. Oproti sčítání z roku 2020 se tak počet obyvatel zvýšil o 187 805, neboli přibližně 2,8 %, a oproti roku 2010 o 489 531, neboli 7,6 %.[1]

V období 2020–2024 tvořili obyvatelé narození mimo Spojené státy 6,3 % populace Indiany a jiným jazykem než angličtinou hovořilo doma 10,3 % obyvatel ve věku pěti let a více.[1]

Rasové a etnické složení

[editovat | editovat zdroj]

Rasové složení obyvatelstva Indiany podle sčítání lidu v letech 2010 a 2020:

Skupina20102020
Běloši84,3 %77,2 %
Afroameričané9,1 %9,6 %
Američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky0,3 %0,4 %
Asijští Američané1,6 %2,5 %
Původní obyvatelé Havaje a dalších tichomořských ostrovůméně než 0,1 %méně než 0,1 %
Jiná rasa2,7 %3,9 %
Dvě nebo více ras2,0 %6,4 %

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 6,0 % populace v roce 2010 a 8,2 % populace v roce 2020.[5][6]

Věk a pohlaví

[editovat | editovat zdroj]

Podle odhadů United States Census Bureau tvořily osoby mladší 18 let 22,6 % obyvatel Indiany a osoby ve věku 65 let a více 18,4 %. Ženy představovaly 50,7 % obyvatelstva.[1]

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

V období 2020–2024 mělo 90,4 % obyvatel Indiany ve věku 25 let a více dokončené středoškolské nebo vyšší vzdělání a 29,5 % mělo bakalářský nebo vyšší vysokoškolský titul.[1]

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

Převážná většina obyvatel se řadí k protestantům, značný vliv však má i římskokatolická církev, jejíž přítomnost je zvýrazněna i existencí jedné z nejvýznamnější katolických vysokých škol v USA, University of Notre Dame ve městě South Bend. Ve velkých městech dominují největší protestantské proudy a katolíci, na venkově mají silnou pozici evangelikálové a další (ultra)konzervativní protestantské směry.

  1. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 U.S. Census Bureau QuickFacts: Indiana [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
  2. 1 2 3 U.S. Bureau of Economic Analysis. Gross Domestic Product: All Industry Total in Indiana [online]. Federal Reserve Bank of St. Louis [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
  3. General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
  4. ROSS, Gregory. Cold War America. [s.l.]: Infobase Publishing, 2003. S. 310. (anglicky)
  5. 2010 Census: Indiana Profile [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
  6. 2020 Census: Indiana Profile [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]