Okres Jihlava
| Okres Jihlava | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo okresu (1960–2002) | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Stát |  Česko |
| LAU 1 | CZ0632 |
| ISO 3166-2 | CZ-612 |
| SPZ (1960–2001) | JI |
| Zeměpisné souřadnice | 49°18′ s. š., 15°30′ v. d. |
| Vznik | 11. dubna 1960 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 1 199,32 km² |
| Počet obyvatel | 118 465 (2025)[1] |
| Hustota zalidnění | 98,8 obyv./km² |
| Počet ORP | 2 |
| Počet POÚ | 4 |
| Počet obcí | 123 z toho 5 měst a 9 městysů |
 | |
| Další údaje | |
| Kód okresu | 3707 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okres Jihlava je okres ve středu kraje Vysočina. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo statutární město Jihlava, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě na jihu správní obvod obce s rozšířenou působností Telč.
V rámci kraje sousedí na západě s okresem Pelhřimov, na severu s okresem Havlíčkův Brod, na východě s Žďár nad Sázavou a na jihovýchodě s okresem Třebíč. Dále pak sousedí na jihu s okresem Jindřichův Hradec Jihočeského kraje.
Charakteristika okresu
[editovat | editovat zdroj]Jihlavsko se nachází v centrální části Českomoravské vrchoviny a rozkládá se na obou stranách historické česko-moravské zemské hranice v oblasti Jihlavských vrchů. Převažuje zde strojírenství, významné je i stavebnictví a průmysl potravinářský, dřevozpracující a kovodělný. V celostátním srovnání je nadprůměrné také zemědělství a lesnictví. Z výměry velmi členitého území okresu činí zemědělská půda asi šest desetin a lesy téměř jedna třetina.[2] Vodopisně se jihlavský okres nachází na rozhraní Černého a Severního moře, největšími toky jsou řeka Jihlava a říčka Brtnice. Nejvyšším bodem je Javořice (837 m n.m.), současně nejvyšší bod celé Českomoravské vrchoviny. Vzhledem k průměrné nadmořské výšce kolem 540 m n. m. je podnebí většinou chladné a drsné.[2]
Administrativně se okres člení na dva správní obvody obcí s rozšířenou působností (Jihlava a Telč), první z nich se dále člení na tři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Jihlava, Polná a Třešť). Zdaleka největším městem je Jihlava (50 tisíc obyvatel), přes 5 tisíc obyvatel má ještě Telč, Třešť a Polná.
Okresem prochází dálnice D1 a silnice I. třídy I/23 a I/38. Silnicemi II. třídy jsou II/112, II/131, II/134, II/151, II/348, II/351, II/352, II/353, II/402, II/403, II/404, II/405, II/406, II/407, II/409, II/410, II/523, II/602 a II/639. Na území okresu se nachází jediné a pouze sportovní letiště Jihlava-Henčov. Železniční tratě v okresu jsou : Brno–Jihlava, Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí, Kostelec u Jihlavy – Slavonice, Dobronín–Polná.
Krajina okresu je příznivá pro turistiku a cyklistiku, jsou zde dobré podmínky pro letní i zimní rekreaci. Městská památková rezervace Jihlava s jedním z největších náměstí ve střední Evropě má řadu pamětihodností, např. kostel sv. Jakuba, zachované měšťanské domy nebo podzemní katakomby. Atraktivní je i jihlavská zoo. Ve městě Polná se nachází děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, jeden z největších českých barokních kostelů, v Třešti je stále živé betlemářství a městečko Brtnice může nabídnout dva barokní mosty. Nejvýznamnější památkou je ale historické centrum Telče se zámkem, zapsané do seznamu památek světového dědictví UNESCO.[2] Část okresu Jihlava, kde až do konce druhé světové války žilo většinové německé obyvatelstvo, byla označována jako „Jihlavský jazykový ostrov“.
Seznam obcí a jejich částí
[editovat | editovat zdroj]Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malým písmem.
Arnolec • Batelov (Bezděčín • Lovětín • Nová Ves • Rácov) • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice (Dolní Smrčné • Jestřebí • Komárovice • Malé • Panská Lhota • Přímělkov • Příseka • Střížov • Uhřínovice) • Brtnička • Brzkov • Cejle (Hutě) • Cerekvička-Rosice (Cerekvička • Rosice) • Černíč (Myslůvka • Slaviboř) • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev (Nový Svět • Spělov) • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice (Dolní Dvorce • Dyjička • Stranná) • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice (Částkovice) • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné (Lipina • Rytířsko) • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava (Antonínův Důl • Červený Kříž • Helenín • Henčov • Heroltice • Horní Kosov • Hosov • Hruškové Dvory • Jihlava • Kosov • Pávov • Pístov • Popice • Sasov • Staré Hory • Vysoká • Zborná) • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště (Býkovec) • Kamenice (Kamenička • Řehořov • Vržanov) • Kamenná • Klatovec • Kněžice (Brodce • Rychlov • Víska) • Knínice (Bohusoudov) • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou (Otín • Předboř • Svatoslav) • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov (Jedlov) • Mrákotín (Dobrá Voda • Praskolesy) • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov (Bezděkov • Stajiště) • Plandry • Polná (Hrbov • Janovice • Nové Dvory • Skrýšov) • Puklice (Petrovice • Studénky) • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše (Nepomuky) • Stonařov (Sokolíčko) • Strachoňovice • Střítež • Suchá (Beranovec • Prostředkovice) • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč (Studnice • Podolí • Staré Město • Štěpnice • Vnitřní Město) • Třešť (Buková • Čenkov • Salavice) • Třeštice • Urbanov • Ústí (Branišov) • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov (Bradlo • Jeclov) • Větrný Jeníkov (Velešov) • Věžnice • Věžnička • Vílanec (Loučky) • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou (Hlávkov • Jiřín • Rounek) • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec
Změna hranice okresu
[editovat | editovat zdroj]Do 1. ledna 2007 byla v okrese Jihlava také obec:
- Meziříčko – poté okres Žďár nad Sázavou
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- 1 2 3 Charakteristika okresu Jihlava [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-03-26]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Jihlava na Wikimedia Commons
