Narbonne
| Narbonne | |
|---|---|
Pohled na město a katedrálu | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°11′5″ s. š., 3°0′13″ v. d. |
| Nadmořská výška | 0–285 m n. m. |
| Stát | |
| Region | Okcitánie |
| Departement | Aude |
| Arrondissement | Narbonne |
| Kanton | chef-lieu 3 kantonů |
Narbonne | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 172,96 km² |
| Počet obyvatel | 57 587 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 332,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Bertrand Malquier |
| Oficiální web | www |
| accueil | |
| PSČ | 11100 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narbonne (výslovnost [naʁbon]; okcitánsky Narbona, latinsky Narbo) je město na jihu Francie v departementu Aude v regionu Okcitánie, 25 kilometrů jihozápadně od města Béziers a 60 km východně od Carcassonnu. Bylo založeno na řece Aude jako přístav, díky své poloze asi 15 km od pobřeží Středozemního moře, s nímž bylo propojeno kanálem. Žije zde přibližně 58 tisíc[1] obyvatel, bývalo největším městem historické oblasti Languedoc.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Narbonne je spojeno s nedalekým Canal du Midi a řekou Aude prostřednictvím Canal de la Robine, který protéká centrem města. Nachází se v těsné blízkosti dálnice A9, která spojuje Montpellier a Nîmes s Perpignanem a přes hranice se španělskou Barcelonou. Město má také vlakové nádraží, které obsluhují vlaky TGV, směřující do Španělska, Paříže a Calais. Narbonne je vzdálené pouze 10 km od pláže Narbonne Plage při pobřeží Středozemního moře, ale pouze 2 km od nejbližší otevřené vodní plochy v La Nautique, kde se však nenachází písečná pláž.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Starověk
[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší osídlení dokládají archeologické nálezy ze 7. století před naším letopočtem, kdy si Keltové zbudovali opidum na pahorku Montlaurès, asi 4 km severně od současného města. Narbonne byl založen jako první římská kolonie mimo území Itálie roku 118 př. n. l. pod jménem Narbo Martius, v pozdější době se stalo hlavním městem římské provincie Gallia Narbonensis a také jedním z nejdůležitějších římských měst v dnešní Francii. Městem vedla silnice Via Domitia, která byla první římskou silnicí v Galii, jejíž vznik spadá do období založení kolonie. Via Domitia propojovala Itálii s koloniemi v Hispánii. Jeden úsek její černé břidlicové dlažby se dochoval a je odhalen před radnicí. U Narbonne se Via Domitia spojovala s další římskou silnicí Via Aquitania, která vedla přes Toulouse a Bordeaux k Atlantskému oceánu. V centru kamenného města stál kapitol s chrámem boha Marta.
Středověk
[editovat | editovat zdroj]

Po pádu římské říše město ovládli Vizigóti a bylo až do 8. století hlavním městem jejich provincie Septimania (413–719). V roce 719 je obsadili Maurové a začlenili do kalífátu Umajjovců. V roce 759 Narbonne dobyl franský král Pipin III. Krátký a pozval prominentní Židy z bagdádského chalífátu, aby sem přesídlili a založili židovské vzdělávací centrum, tehdy hlavní pro celou západní Evropu.
Ve 12. století zde sídlila okcitánská vikomtesa Ermengarda z Narbonnu (1127/1129–1192), její dvůr patřil k významným kulturním centrům, na němž se rozvíjel duch dvorské lásky. jejím protipólem byla náboženská sekta. Od 12. do první třetiny 13. století bylo Narbonne vedle Toulouse a Carcassonnu hlavním okcitánským centrem náboženské sekty katarů, proti níž papež v letech 1208–1228 zorganizoval křížovou výpravu. Do roku 1244 se její příslušníci stáhli do horské oblasti Pyrenejí.
Během stoleté války (1337–1453) sužovali město potulní žoldnéři (Velká tovaryšstva).
Za vlády krále Ludvíka XIV. v letech 1666–1682 byl od pobřeží Atlantského oceánu přes Toulouse až po město Sète na pobřeží Středozemního moře prokopán kanál. Narbonne z něj profitovalo zejména obchodním spojením.
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Silniční doprava využívá obchvatu Rocade de Narbonne, na který jsou napojeny silnice D 6009, D 6113, D 607, D 913, D 13, D 68, D 168, dálnice A9, E 15 a E 80. Železniční dopravu zajišťují vlaky TGV na trase Bordeaux-Saint-Jean-Sète-Ville, jež prochází přibližně podél kanálu Du Midi. Městskou dopravu zajišťují autobusy společnosti Citibus.fr a tramvaje. Leteckou dopravu zajišťuje letiště v Béziers.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Konkatedrála svatých Justa a Pastora je dominantou města. Monumentální, i když nedokončená gotická stavba byla založena roku 1272 na místě starších staveb, římské ze 4. století a karolínské katedrály z 9. století. Stavělo se s přestávkami až do poloviny 14. století. Současná stavba má celý chór, část příčné lodi a křížovou chodbu. Chór dlouhý 60 m a široký 41 m s výškou 41 m patří k nejvyšším ve Francii.
- Arcibiskupský palác má dvě opevněné budovy, starší z 12. a dominantní obytnou věž (donjon) ze 14. století. Chodba je spojuje s katedrálou,
- Clos de la Lombarde je archeologická lokalita se základy antických domů, obchodů a lázní od 1. stol. př. n. l. do 3. stol. našeho letopočtu; fragmenty nejstarší křesťanské baziliky ze 3. století; nálezy vystavuje Archeologické muzeum
- Kaple řádu johanitů, kteří si založili komendu již roku 1134
- Městská tržnice
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Katedrála sv. Justa a Pastora
- Chór katedrály
- Křížová chodba
- kaple johanitů
- Kanál de la Robine
- Most přes kanál
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Varro Atacinus (1. stol. př. n. l.) – římský básník
- Marcus Aurelius Carus (asi 224–28) – římský císař
- Svatý Šebestián (* Milán nebo Narbonne; † okolo 288) – římský voják a křesťanský mučedník
- Pierre Reverdy (1889–1960) – básník a esejista surrealismu
- Charles Trenet (1913–2001) – francouzský zpěvák a hudební skladatel
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Narbonne na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
