close
Přeskočit na obsah

Narbonne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Narbonne
Pohled na město a katedrálu
Pohled na město a katedrálu
Narbonne – znak
Znak
Narbonne – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška0–285 m n. m.
StátFrancieFrancie Francie
RegionOkcitánie
DepartementAude
ArrondissementNarbonne
Kantonchef-lieu 3 kantonů
Narbonne
BERJAYA
Narbonne
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha172,96 km²
Počet obyvatel57 587 (2023)[1]
Hustota zalidnění332,9 obyv./km²
Správa
StarostaBertrand Malquier
Oficiální webwww.narbonne.fr
E-mailaccueil.hdv@mairie-narbonne.fr
PSČ11100
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narbonne (výslovnost [naʁbon]; okcitánsky Narbona, latinsky Narbo) je město na jihu Francie v departementu Aude v regionu Okcitánie, 25 kilometrů jihozápadně od města Béziers a 60 km východně od Carcassonnu. Bylo založeno na řece Aude jako přístav, díky své poloze asi 15 km od pobřeží Středozemního moře, s nímž bylo propojeno kanálem. Žije zde přibližně 58 tisíc[1] obyvatel, bývalo největším městem historické oblasti Languedoc.

Narbonne je spojeno s nedalekým Canal du Midi a řekou Aude prostřednictvím Canal de la Robine, který protéká centrem města. Nachází se v těsné blízkosti dálnice A9, která spojuje Montpellier a Nîmes s Perpignanem a přes hranice se španělskou Barcelonou. Město má také vlakové nádraží, které obsluhují vlaky TGV, směřující do Španělska, Paříže a Calais. Narbonne je vzdálené pouze 10 km od pláže Narbonne Plage při pobřeží Středozemního moře, ale pouze 2 km od nejbližší otevřené vodní plochy v La Nautique, kde se však nenachází písečná pláž.

BERJAYA
Rekonstrukce římského Kapitolu s Martovým chrámem

Nejstarší osídlení dokládají archeologické nálezy ze 7. století před naším letopočtem, kdy si Keltové zbudovali opidum na pahorku Montlaurès, asi 4 km severně od současného města. Narbonne byl založen jako první římská kolonie mimo území Itálie roku 118 př. n. l. pod jménem Narbo Martius, v pozdější době se stalo hlavním městem římské provincie Gallia Narbonensis a také jedním z nejdůležitějších římských měst v dnešní Francii. Městem vedla silnice Via Domitia, která byla první římskou silnicí v Galii, jejíž vznik spadá do období založení kolonie. Via Domitia propojovala Itálii s koloniemi v Hispánii. Jeden úsek její černé břidlicové dlažby se dochoval a je odhalen před radnicí. U Narbonne se Via Domitia spojovala s další římskou silnicí Via Aquitania, která vedla přes Toulouse a Bordeaux k Atlantskému oceánu. V centru kamenného města stál kapitol s chrámem boha Marta.

Středověk

[editovat | editovat zdroj]
BERJAYA
Katedrála od severozápadu
BERJAYA
Vlajka Narbonne 14.15. století

Po pádu římské říše město ovládli Vizigóti a bylo až do 8. století hlavním městem jejich provincie Septimania (413719). V roce 719 je obsadili Maurové a začlenili do kalífátu Umajjovců. V roce 759 Narbonne dobyl franský král Pipin III. Krátký a pozval prominentní Židy z bagdádského chalífátu, aby sem přesídlili a založili židovské vzdělávací centrum, tehdy hlavní pro celou západní Evropu.

Ve 12. století zde sídlila okcitánská vikomtesa Ermengarda z Narbonnu (1127/11291192), její dvůr patřil k významným kulturním centrům, na němž se rozvíjel duch dvorské lásky. jejím protipólem byla náboženská sekta. Od 12. do první třetiny 13. století bylo Narbonne vedle Toulouse a Carcassonnu hlavním okcitánským centrem náboženské sekty katarů, proti níž papež v letech 12081228 zorganizoval křížovou výpravu. Do roku 1244 se její příslušníci stáhli do horské oblasti Pyrenejí.

Během stoleté války (13371453) sužovali město potulní žoldnéři (Velká tovaryšstva).

Za vlády krále Ludvíka XIV. v letech 16661682 byl od pobřeží Atlantského oceánu přes Toulouse až po město Sète na pobřeží Středozemního moře prokopán kanál. Narbonne z něj profitovalo zejména obchodním spojením.

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]
BERJAYA

Silniční doprava využívá obchvatu Rocade de Narbonne, na který jsou napojeny silnice D 6009, D 6113, D 607, D 913, D 13, D 68, D 168, dálnice A9, E 15 a E 80. Železniční dopravu zajišťují vlaky TGV na trase Bordeaux-Saint-Jean-Sète-Ville, jež prochází přibližně podél kanálu Du Midi. Městskou dopravu zajišťují autobusy společnosti Citibus.fr a tramvaje. Leteckou dopravu zajišťuje letiště v Béziers.

  • Konkatedrála svatých Justa a Pastora je dominantou města. Monumentální, i když nedokončená gotická stavba byla založena roku 1272 na místě starších staveb, římské ze 4. století a karolínské katedrály z 9. století. Stavělo se s přestávkami až do poloviny 14. století. Současná stavba má celý chór, část příčné lodi a křížovou chodbu. Chór dlouhý 60 m a široký 41 m s výškou 41 m patří k nejvyšším ve Francii.
  • Arcibiskupský palác má dvě opevněné budovy, starší z 12. a dominantní obytnou věž (donjon) ze 14. století. Chodba je spojuje s katedrálou,
  • Clos de la Lombarde je archeologická lokalita se základy antických domů, obchodů a lázní od 1. stol. př. n. l. do 3. stol. našeho letopočtu; fragmenty nejstarší křesťanské baziliky ze 3. století; nálezy vystavuje Archeologické muzeum
  • Kaple řádu johanitů, kteří si založili komendu již roku 1134
  • Městská tržnice

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]