Gradac
| Gradac | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°6′22″ s. š., 17°20′28″ v. d. |
| Stát |  Chorvatsko |
| Župa | Splitsko-dalmatská |
  Gradac | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 72,10 km²[1] |
| Počet obyvatel | 2 401 (2021)[2] |
| Hustota zalidnění | 33,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Matko Burić |
| Oficiální web | opcinagradac |
| PSČ | 21330 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gradac je turistické centrum a obec na Makarské riviéře v jižní Dalmácii (Chorvatsko), ležící mezi Makarskou a Ploče. Administrativně spadá do Splitsko-dalmatská župy. V celé opčině žije přibližně 2 400[2] obyvatel, z toho v samotném Gradacu 989 obyvatel. Sídlo se nachází v nejjižnějším bodu Makarské riviéry v úpatí horského pásma Rilić.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Sídlo bylo nejspíše založeno Římany, jak dokládají archeologické nálezy římských staveb na lokalitě Crkvine. Gradac je pod svým současným názvem poprvé zmíněn v roce 1649. Název dostal zřejmě podle pevnosti, která se nacházela na kopci nad současným kostelem St. Michael. Dochovala se kresba kartografa Giuseppe Santiniho, který znázornil pevnost v námořní i pozemní bitvě mezi Benátčany a Osmany u města v roce 1666. V období tureckých útoků do Evropy bylo sídlo opevněno věží, vystavěnou v 17. století. Jednou z nejstarších dochovaných budov v okolí města je kaple sv. Paškala na kopci Plana. Dnešní nový kostel St. Michael byl postaven v roce 1852.[3]
Během 2. světové války bylo 95 % obce vypáleno italskými fašistickými okupanty. [4] [5]
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Rozvíjejí se zde tradiční odvětví jako je zemědělství, rybolov a pěstování oliv. Obyvatelé poskytují služby v oblasti cestovního ruchu a pohostinství.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pozdně barokní kostel St. Michael
- Kamenná věž ze 17. století
- Muzeum Gradac - obsahuje archeologický materiál od pravěku do středověku a také kamenné fragmenty architektury z lokality Gradac.[6]
- Monumentální památník obětem fašismu od slavného sochaře Antuna Augustinčiće.[7]
Sídla
[editovat | editovat zdroj]Katastrální území obce se skládá z pěti sídel. Kromě vlastního Gradace to jsou Brist, Drvenik, Podaca a Zaostrog.[8]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Niko Andrijašević (1882–1951) – chorvatský prozaik
- Branimir Radelić (1916–1998) – chorvatský námořní kontradmirál
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Letecký pohled na Gradac a pohoří Biokovo
Pohled na obec Gradac s pohoří Biokovo
Pobřeží Gradac s ulicí Obala Bošac
Město Gradac
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Register of spatial units of the State Geodetic Administration of the Republic of Croatia. Dostupné online.
- 1 2 Popis stanovništva, kućanstava i stanova 2021. – stanovništvo prema starosti i spolu po naseljima. Chorvatský statistický úřad. 22. září 2022. Dostupné online.
- ↑ Gradac - Gradac. gradac.hr [online]. [cit. 2026-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Gradac - pláže i historie na Makarské. ubytovanichorvatsko.cz [online]. [cit. 2026-07-28]. Dostupné online.
- ↑ A.S, CK KALOUSEK & WILLIAMS. Gradac. CK KALOUSEK & WILLIAMS a.s. [online]. [cit. 2026-07-28]. Dostupné online.
- ↑ TEAM, In Your Pocket Editorial. Gradac Museum | Split Travel Guide. InYourPocket [online]. [cit. 2026-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gradac, a popular tourist town in Croatia | Enter Croatia [online]. 2016-12-20 [cit. 2026-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Statut općine Gradac. opcinagradac.hr [online]. [cit. 2026-07-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gradac na Wikimedia Commons
Průvodce Gradac ve Wikicestách- Gradac – turistický portál
