close
Přeskočit na obsah

Walter Zenga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Walter Zenga
V roce 2016
V roce 2016
Osobní informace
Datum narození28. dubna 1960 (66 let)
Místo narozeníMilán, Itálie Itálie
Výška188 cm
Hmotnost84 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový brankář (1978–1998)
Fotbalový trenér (1998–)
Mládežnické kluby
1971–1978 BERJAYA Inter
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1978–1979
1979–1980
1980–1982
1982–1994
1994–1996
1996–1997
1997–1998
BERJAYA Salernitana
BERJAYA Savona
BERJAYA Sambenedettese
BERJAYA Inter
BERJAYA Sampdoria
BERJAYA Padova
BERJAYA N.E. Revolution
00300(-6)
0230(-19)
0670(-45)
3280(-294)
0410(-63)
0210(-40)
0470(-93)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1984–1986
1986–1992
BERJAYA Itálie U21
BERJAYA Itálie
0150(-25)
0580(-21)
Trenérská kariéra
Roky Klub
1998–1999
2000–2001
2002–2003
2004–2005
2005–2006
2006
2007
2007
2008–2009
2009
2010
2011–2013
2013–2014
2015
2015–2016
2016
2017–2018
2018–2019
2020
BERJAYA N.E. Revolution
BERJAYA Brera
BERJAYA Bukurešť
BERJAYA Steaua
BERJAYA Crvena zvezda
BERJAYA Gaziantepspor
BERJAYA Al Ajn
BERJAYA Dinamo
BERJAYA Catania
BERJAYA Palermo
BERJAYA An-Nassr
BERJAYA Al Nasr
BERJAYA Al Jazira
BERJAYA Sampdoria
BERJAYA Al Shaab
BERJAYA Wolverhampton
BERJAYA Crotone
BERJAYA Benátky
BERJAYA Cagliari
Úspěchy
Mistrovství světa
Bronzová medaile 1990 Itálie
Mistrovství Evropy
Bronzová medaile 1988 Itálie
Mistrovství Evropy U21
Stříbrná medaile 1986 Itálie
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1988/89 Inter
1. rumunská fotbalová liga
Zlatá medaile 2004/05 Steaua - trenér
1. srbská a černohorská fotbalová liga
Zlatá medaile 2005/06 Crvena zvezda - trenér
Pohár UEFA
Zlatá medaile 1990/91 Inter
Zlatá medaile 1993/94 Inter
Další informace
Povolánífotbalista a fotbalový trenér
Manžel(ka)Roberta Termali
Partner(ka)Marina Perzy
Hoara Borselli
DětiAndrea Zenga
Webwww.walterzenga.it
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walter Zenga (* 28. duben 1960 Milán, Itálie) je bývalý italský fotbalový brankář. V současnosti působí jako trenér.

Klubovou kariéru prožil 12 let v Interu se kterým vyhrál čtyři trofeje a to titul v lize (1988/89), italský superpohár (1989) a dva poháry UEFA (1990/91, 1993/94).

S reprezentací byl na dvou šampionátech MS (1986, 1990), jednou na ME (1988) i na OH (1984).

IFFHS jej v roce 1999 vyhlásila 20. nejlepším brankářem 20. století.[1] Roku 1990 jej UEFA vyhlásila brankářem roku, IFFHS jej brankářem roku vyhlásila třikrát (1989, 1990, 1991). Také byl na 17. a 12. místě v anketě o Zlatý míč v letech 1988 a 1990. V roce 2018 byl jako první brankář uveden do síně slávy v Interu.

Trenérskou kariéru zahájil v roce 1998. Největších úspěchů dosáhl na lavičce Steaui Bukurešť (mistr ligy 2004/05) a CZ Bělehrad (mistr ligy a vítěz poháru 2005/06).

Fotbalová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Již od roku 1971 byl hráčem Inter v mládežnických kategorií. Ve věku 18 let v roce 1978 odešel na první hostování do třetiligové Salernitany. Poté působil ještě na dalších hostování v klubech Savona a Sambenedettese. Tady byl dva roky a přispěl v sezoně 1980/81 k postupu do druhé ligy.

Do Interu se vrátil na sezonu 1982/83. Ve své první sezoně byl náhradníkem Bordona. Po sezoně konkurent skončil a Walter se stává až do roku 1994 neotřesitelnou jedničkou. Prvním velkým úspěchem byl v sezoně 1988/89 když získal titul a Italský superpohár. V sezonách 1990/91 a 1993/94 získal pohár UEFA. Za Nerazzurri hrál 12 let a nastoupil celkem do 473 utkání při niž inkasoval 426 branek.

Sampdoria, Padova a New England

[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. července 1994 byl vyměněn do Sampdorie za Pagliucu.[2] V prvním roce odchytal všechna utkání v lize a pomohl klubu se dostat do semifinále v poháru PVP. V následující sezoně jej provázela zranění a nastoupil jen do 7 zápasů. Po sezoně s ním klub již nepočítal[3] a tak odchází do druholigové Padovy. Zde zůstal jednu sezonu a ještě v sezoně 1996/97 odešel do amerického klubu N.E. Revolution.[4] Poté 16. ledna 1998 ukončil fotbalovou kariéru. Tu si ještě potom obnovil, protože se stal trenérem a on sám se v roce 1999 postavil do branky na 25 utkání. Poslední zápas odehrál 2. října 1999.

Hráčská statistika

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
SoutěžZápasyObdr. GólySoutěžZápasyGólySoutěžZápasyGólyZápasyGóly
1978/79 Salernitana Serie C13-6-0-0-0-03-6
1979/80 Savona Serie C223-19-0-0-0-023-19
1980/81 Sambenedettese Serie C133-19-0-0-0-033-19
1981/82 Serie B34-26IP4-5-0-038-31
1982/83 Inter Serie A0-0IP5-5PVP0-05-5
1983/84 Serie A30-23IP5-6UEFA6-741-36
1984/85 Serie A25-23IP10-8UEFA8-843-39
1985/86 Serie A30-33IP4-4UEFA10-1144-48
1986/87 Serie A29-16IP9-7UEFA8-446-27
1987/88 Serie A26-31IP11-8UEFA6-443-43
1988/89 Serie A33-19IP5-7UEFA5-543-31
1989/90 Serie A31-26IP+IS4+1-3+ -0PMEZ2-238-31
1990/91 Serie A32-27IP4-3UEFA12-748-37
1991/92 Serie A31-27IP6-8UEFA2-239-37
1992/93 Serie A29-26IP5-8-0-034-34
1993/94 Serie A32-43IP5-5UEFA12-1049-58
1994/95 Sampdoria Serie A34-37IP+IS4+1-6+ -1PVP8-1247-56
1995/96 Serie A7-6IP0-0-0-07-6
1996/97 Padova Serie B21-20IP1-1-0-022-21
1997 N.E. Revolution MLS22-28-0-0-0-022-28
1998 MLS0-0-0-0-0-00-0
1999 MLS25-45-0-0-0-025-45
Celkem 530-500-84-85-79-72693-657

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Za reprezentaci odehrál 58 utkání a inkasoval 21 branek. Byl již povolán na OH 1984, kde odchytal jedno utkání. Byl nominován na MS 1986, ale první utkání za národní tým odehrál 8. října 1986 proti Řecku (2:0).[5] A od této chvíle se stal do roku 1992 jedničkou a dokonce chyběl jen ve dvou utkání.[6] Byl na ME 1988, kde získal bronz. A také na domácím šampionátu MS 1990 nechyběl a nastoupil do všech zápasů a získal bronzovou medaili. Během tohoto turnaje zůstal neporažen 517 minut v řadě, což je absolutní rekord mistrovství světa.[7] Na konci roku 1991, když národní tým nepostoupil na ME 1992, byl ohlášen nový trenér Arrigo Sacchi a ten preferoval jiné brankaře. A tak jeho poslední utkání bylo 4. června 1992 proti Irsku (2:0).[8]

Statistika na velkých turnajích

[editovat | editovat zdroj]
Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnajeDatumSoupeřOdehraných minutVstřelené brankyVýsledek
Itálie Itálie OH 1984 3 zápas ve skupině 2. 8.Kostarika Kostarika9000:1[9]
MS 1986 Neodehrál žádné ze 4 utkání
ME 1988 Bronzová medaile 1 zápas ve skupině 10. 6.Německo NSR9001:1[10]
2 zápas ve skupině 14. 6.Španělsko Španělsko9001:0[11]
3 zápas ve skupině 17. 6.Dánsko Dánsko9002:0[12]
Semifinále 22. 6.Sovětský svaz SSSR9000:2[13]
1990 Bronzová medaile 1 zápas ve skupině 9. 6.Rakousko Rakousko9001:0[14]
2 zápas ve skupině 14. 6.USA USA9001:0[15]
3 zápas ve skupině 19. 6.Česko ČSSR9002:0[16]
Osmifinále 25. 6.Uruguay Uruguay9002:0[17]
Čtvrtfinále 30. 6.Irsko Irsko9001:0[18]
Semifinále 3. 7.Argentina Argentina12001:1 (3:4) na pen.[19]
O 3. místo 7. 7.Anglie Anglie9002:1[20]

Trenérská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Jeho trenérská kariéra je zatím 20letá a už odtrénoval 19 klubů. Nejprve byl u N.E. Revolution.[21][22] Působil zde do října 1999.

Dne 31. října 2000 se vrátil do Evropy a byl jmenován manažerem nově založeného Brera FC v nižší lize. Vydržel zde do ledna 2001. V roce 2002 byl jmenován trenérem rumenského klubu Bukurešť se kterým došel do finále domácího poháru. V roce 2004 vzal místo ve Steaui. I když vyhrál v sezoně 2004/05 ligu, byl propuštěn. Dalším klubem byl srbský klub Crvena zvezda. Vyhrál ligu, díky tomu že poprvé v srbském fotbale vyhrál všechny domácí zápasy. Vyhrál také národní pohár, ale na konci sezony rezignoval na svou funkci.[23]

Poté byl krátce v tureckém Gaziantepspor, emirátském Al Ajn FC i v rumunském Dinamu. Od roku 2008 působil rok a půl v Itálii (Catania a Palermo). Poté se opět rozhodl pro angažmá v Arábii, když v letech 20102014 vedl tři různé kluby (An-Nassr, Al Nasr a Al Jazira). Sezonu 2015/16 začal v Sampdorii, ale po 12 utkání v lize byl propuštěn. Další štace byli opět emirátský klub Al Shaab, poté anglický Wolverhampton a italské kluby Crotone a Benátkami. Sezonu 2019/20 dotrénoval v Cagliari.

Hráčské úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]
  • 3× nejlepší brankář podle IFFHS (1989, 1990, 1991)
  • 1× vítěz ankety Guerin d'oro (1986/87)

Trenérské úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

BERJAYA Řád zásluh o Italskou republiku (1991)[24]

  1. http://www.rsssf.com/miscellaneous/iffhs-century.html#world
  2. https://web.archive.org/web/20151016190426/http://archiviostorico.corriere.it/1994/luglio/22/Zenga_ultima_uscita_Pagliuca_co_0_9407221152.shtml
  3. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1996/04/29/zenga-mi-metto-all-asta.html
  4. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1997/03/05/addio-di-zenga-stufo-degli-insulti.html
  5. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371606
  6. https://www.transfermarkt.de/walter-zenga/nationalmannschaft/spieler/116754/verein_id/3376
  7. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1990/07/05/zenga-contro-tutti.html
  8. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371576
  9. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2690263
  10. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946084
  11. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946089
  12. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946093
  13. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946328
  14. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/928026
  15. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/928038
  16. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/928050
  17. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/928072
  18. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/928079
  19. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/928082
  20. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/928084
  21. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1998/01/16/zenga-abbandona-fara-osservatore.html
  22. https://web.archive.org/web/20150709234457/http://www2.raisport.rai.it/news/sport/calcio/199808/25/35e2fc8c03554/
  23. Archivovaná kopie. ricerca.gelocal.it [online]. [cit. 2022-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-07.
  24. https://www.quirinale.it/onorificenze/insigniti/212002

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Walter Zenga na italské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]