Mels

Mels
	; Znak ; Vlajka
Poloha
Souřadnice	47°2′48″ s. š., 9°25′8″ v. d.
Nadmořská výška	497 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko
Kanton	St. Gallen
Volební obvod	Sarganserland
	Mels Mels, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	139,11 km²
Počet obyvatel	9 242 (2022)
Hustota zalidnění	66,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.mels.ch
PSČ	7325 Schwendi im Weisstannental; 7326 Weisstannen; 8879 Pizolpark (Mels); 8886 Mädris-Vermol; 8887 Mels; 8888 Heiligkreuz (Mels); 8889 Plons
Označení vozidel	SG
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mels je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na jihovýchodě kantonu, nedaleko hranic s Lichtenštejnskem. Žije zde přibližně 9 200^[1] obyvatel.

Geografie

Mels se nachází mezi horou Gonzen, Rýnem a Seezem. Na území obce leží hora Pizol. Až do počátku 18. století byla oblast osídlení z velké části bažinatou krajinou. Nejnižším bodem je Seezebene (457 m n. m.) a nejvyšším Grosse Scheibe (2936 m n. m.).

K obci patří osady Heiligkreuz bei Mels, Plons, Ragnatsch, dále vesnice Butz, St. Martin, Mädris, Tils, podhorská osada Vermol a walserské vesnice Schwendi a Weisstannen im Weisstannental.

S rozlohou katastru téměř 140 km² je Mels plošně největší obcí kantonu St. Gallen.

Historie

Kopec Castels byl osídlen v neolitu, bronzové, železné a římské době. Zřícenina hradu Nidberg pochází z raného středověku. Z těchto období pocházejí také nálezy v Gaselle, Alp Kohlschlagchläui, Rossheldu, Plons, Alp Wallabütz-Matt, Ragnatsch, Heiligkreuz, Alp Palfries, Balnenwand a v okolí obce Mels.^[2]

V raném a vrcholném středověku vlastnily pozemky v Melsu kláštery Disentis, Pfäfers, Einsiedeln a Schänis. Předchůdce farního kostela svatého Petra a Pavla byl postaven kolem roku 550. Na místě kostela se nacházel kostel sv. V 9. století zde stály čtyři kostely. V roce 1376 byl farní kostel s filiálkami Wangs a Vilters připojen ke klášteru Pfäfers. V roce 1529 byl Mels reformován; v roce 1531 působil jako reformátor protestantský farář Fridolin Brunner z Glarusu, který byl v roce 1532 vyhnán. Mels se vrátil ke katolické víře. V roce 1654 byl založen kapucínský klášter.

Panství s pokrevní jurisdikcí vykonávalo hrabství Sargans, nižší jurisdikci měl Meier von Windegg na hradě Nidberg (1265-1437, poddanství kláštera Pfäfers). V roce 1371 přešlo panství Nidberg koupí na rakouské vévody.

V 15./16. století přešel Mels z rétorománského jazyka na němčinu. Od roku 1483 do roku 1798 patřilo ke společnému panství Staré konfederace jako součást hejtmanství Sargans. Od 17. století měl Mels městskou organizaci a v období helvétského soustátí byl hlavním městem stejnojmenného okresu v kantonu Linth. V roce 1814 se Mels zúčastnil povstání venkovských demokratů v Sarganserlandu za větší politická práva.

Během druhé světové války byl skalnatý vrch Castels upraven na jedno z nejdůležitějších dělostřeleckých opevnění pevnosti Sargans.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1800	1850	1900	1950	1980	2000	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018
Počet obyvatel	2433	3305	4035	5837	6235	7837	8019	8026	8080	8358	8481	8537	8580	8617	8620	8605	8610	8623

Hospodářství

Dlouhou dobu převládalo v obci zejména zemědělství. Na více než 20 melských alpách se provozoval chov dobytka a obchod, orná půda byla méně důležitá. Od poloviny 18. století byli chováni koně pro tranzitní dopravu a rozšířilo se vinařství. Od 14. do 18. století byly v Melsu a okolí hutě a kovárny na železnou rudu z Gonzenu. Až do roku 1915 se v Castelsu těžily mlýnské kameny na vývoz do Německa. Sklárna existovala od roku 1803 do roku 1863. V 19. století zahájilo provoz několik textilních továren (tkalcovna bavlny, přádelna, tkalcovna, barvírna). Bývalá textilní továrna Stoffel stojí výrazně na kopci nad obcí. Byla otevřena v roce 1878 a kdysi zaměstnávala až 600 dělníků na 450 tkalcovských stavech a 43 000 vřeten. V roce 1960 byla továrna prodána do Ameriky a později tímto majitelem do Itálie. Rok 1997 znamenal konec továrny.

V roce 2012 se zde natáčely scény z filmu Akte Grüninger, protože ve staré továrně se nacházel i uprchlický tábor Diepoldsau v roce 1938. Krátce poté areál koupila skupina investorů, kteří chtěli kvalitní stavební materiál přestavět na byty a ateliéry.^[3]

Doprava

Mels leží na železniční trati Sargans–Ziegelbrücke a v obou směrech sem každou hodinu jezdí regionální vlaky Ziegelbrücke – Sargans – Chur.

Z hlediska silniční dopravy se zde nachází křižovatka dálnic A3 a A13, ze které se lze dostat do Churu, Curychu a St. Gallenu.

Mels má rozvinutý autobusový systém se spoji do Sargansu a údolí Rýna.

Osobnosti

Susi Goodová (* 1966), švýcarská sportovní lezkyně

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mels na německé Wikipedii.

1 2 Dostupné online. [cit. 2023-01-24].
1 2 3 STEINHAUSER-ZIMMERMANN, Regula Anna; GÖLDI, Wolfgang. Mels [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2022-03-08 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (německy)
↑ KRUMMENACHER, Jörg. Industriebrache wird Wohnquartier [online]. Neue Zürcher Zeitung, 2016-07-27 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mels na Wikimedia Commons
(německy) Oficiální stránky

[9f268af4d487df9585a586d66546e7b6e92f3055-1] 1 2 Dostupné online. [cit. 2023-01-24].

[hls-2] 1 2 3 STEINHAUSER-ZIMMERMANN, Regula Anna; GÖLDI, Wolfgang. Mels [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2022-03-08 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (německy)

[3] KRUMMENACHER, Jörg. Industriebrache wird Wohnquartier [online]. Neue Zürcher Zeitung, 2016-07-27 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]

[3]