Marl
| Marl | |
|---|---|
 Kostel svatého Jiří | |
 Znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°40′ s. š., 7°7′ v. d. |
| Nadmořská výška | 70 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Severní Porýní-Vestfálsko |
| Vládní obvod | Münster |
| Zemský okres | Recklinghausen |
| Administrativní dělení | 11 městských částí |
  Marl | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 87,76 km² |
| Počet obyvatel | 86 766 (2024[1]) |
| Hustota zalidnění | 966 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Thomas Terhorst (CDU) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Creiler Platz 45765 Marl |
| PSČ | 45768, 45770, 45772 |
| Označení vozidel | RE, CAS a GLA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marl je město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Leží v zemském okrese Recklinghausen ve vládním obvodu Münster, přibližně 10 km severozápadně od Recklinghausenu. Nachází se nedaleko kanálu Wessel-Datteln v průmyslové oblasti Porúří. V roce 2024 zde žilo přes 86 tisíc obyvatel.
První zmínka o městu pochází z roku 890, ačkoliv archeologické nálezy vypovídají o existenci osady na místě dnešního Marlu již v období 600 let před naším letopočtem. V období 300 let před naším letopočtem byla oblast osídlena Kelty. Později sem vpadly Germáni, kteří byli vytlačeni Římany. V 5. století obsadili oblast Sasové. Během středověku bylo město zapojeno do několika válek. V 16. století zde žilo 800 obyvatel. Marl byl později součástí Pruska a během let byl součástí několika okolních měst a v roce 1837 mu byla navrácena samostatná správa. Hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo vždy zemědělství. Průlom nastal v roce 1875, kdy zde byla objevena uhelná ložiska. V roce 1898 zde byl založen první uhelný důl Auguste Victoria a během následujících let byly otevřeny další doly. Důl Auguste Victoria patří k aktivním uhelným dolům v Německu až dodnes. V roce 1931 zde žilo přes 31 tisíc obyvatel. Během druhé světové války bylo několik továren v okolí poničeno nálety britských letounů, ale okolní civilní budovy nebyly příliš poničeny. V roce 1945 bylo město osvobozeno americkou armádou. Protože bylo k Marlu přičleněno několik okolních zemědělských a průmyslových obcí, nemělo město nikdy vlastní střed. Centrum města bylo vybudováno v 60. a 70. letech 20. století a vyrostlo zde několik výškových budov, nákupní centrum a další budovy.
Marl je v současnosti významné hornické a průmyslové město. Nachází se zde rozsáhlá průmyslová zóna Marl, která patří k jedněm z největších v Německu. Na ploše 6,5 km² zde pracuje přes 10 tisíc zaměstnanců především v chemickém průmyslu. Součástí průmyslové zóny jsou také tři velké kogenerační jednotky pro kombinovanou výrobu elektrické a tepelné energie. Zdejší průmyslový park byl založen v roce 1938.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Uhelný důl Auguste Victoria
Letecký pohled na zdejší rozsáhlou průmyslovou zónu
Radnice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marl na německé Wikipedii a Marl, North Rhine-Westphalia na anglické Wikipedii.
- ↑ Bevölkerungsstand - Gemeinden - Stichtag [online]. Spolkový statistický úřad, 2024-12-31 [cit. 2025-11-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Städtepartnerschaften. www.marl.de [online]. [cit. 2025-11-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marl na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Marl na Facebooku
- Marl na Instagramu
- Marl na Youtube
