Lachmovci

Geografie	; Lachmovské království (tmavě zelená) v 6. století včetně sásánovského území spravovaného Lachmovci (světle zelená).
	; Lachmovské království (tmavě zelená) v 6. století včetně sásánovského území spravovaného Lachmovci (světle zelená).
Hlavní město	al-Híra
	Obyvatelstvo
Jazyky	arabština, syrština, středoperština
Náboženství	nestoriánské křesťanství, arabský polyteismus, gnostické, manicheistické
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská; země	Sásánovská říše (vazalství)
Vznik	kolem roku 268
Zánik	602 – anexe Sásánovskou říší
	Státní útvary a území
	Sásánovská říše

Lachmovci (arabsky اللخميون) neboli Banú Lachm (arabsky بنو لخم), také Nasrovci, byl před-islámský arabský kmen, který založil království ve východní Arábii včetně území Dolní Mezopotámie (dnešního jižního Iráku) zahrnující oblast západního břehu Perského zálivu, které však stále oficiálně patřilo Sásánovské říši.^[1] Lachmovci byli střídavě klientelistickým královstvím Sásánovské Persie a spojenci účastnící se římsko-perské války na perské straně proti východořímské, resp. Byzantské říši a jejím arabským spojencům Ghássánovcům, s nimiž měli pohraniční spory. To byla také jedna z příčin nebo spíš záminek k vedení války mezi oběma stranami. Lachmovci se proto jako spojenci a vazalové těšili perské podpory, ale i jako centrum asyrské církve Východu, které by mohlo konkurovat západní římské církvi.

V roce 602 ovšem sásánovský velkokrál Husrav II. podezíral lachmovského krále al-Nu'mana III. íbn al-Mundhira ze zrady, proto jej nechal popravit a království Lachmovců dal anektovat. Na uvolněný královský trůn byli dosazeni nastupujícím Hormizdem IV. (vládl 579–590) dva místodržící, jeden arabský do města al-Hírá a druhý perský, ale nové poměry v bývalém arabském království přetrvaly jen omezenou řadu let, když byla celá oblast roku 633 kompletně dobyta muslimskými Araby. O několik desetiletí později pak zanikla celá novoperská říše.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lakhmids na anglické Wikipedii.

↑ Esat Ayyıldız, “Lahmîlerin Arap Edebiyatına Etkisi”, 2nd International Archeology, Art, History and Cultural Heritage Congress, ed. Kenan Beşaltı (Şanlıurfa: Iksad Yayınevi, 2022), 38-44.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lachmovci na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Esat Ayyıldız, “Lahmîlerin Arap Edebiyatına Etkisi”, 2nd International Archeology, Art, History and Cultural Heritage Congress, ed. Kenan Beşaltı (Şanlıurfa: Iksad Yayınevi, 2022), 38-44.

[1]