close
Přeskočit na obsah

Promyka malá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPromyka malá
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďpromykovití (Herpestidae)
RodUrva
Binomické jméno
Urva javanica
(É. Geoffroy Saint-Hilaire, 1818)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Promyka malá (Urva javanica, syn. Herpestes javanicus) je velmi malý zástupce promykovitých šelem původem z Asie. Délka těla činí 30,2–41,5 cm, délka ocasu činí 21–31,5 cm a tělesná hmotnost činí 0,45–1 kg. Srst má rezavohnědé až tmavě hnědé zbarvení, po celém těle je prošedivělá.[2]

Ještě na konci 20. století nepanovala shoda na tom, zda spolu s promykou zlatou (Urva auropunctata, syn. Herpestes auropunctatus) představuje promyka malá dva samostatné druhy, nebo mají být obě řazeny v rámci druhu jediného. Morfologické a posléze genetické analýzy potvrdily druhový status obou dvou promyk, kdy promyka malá je podle jedné z analýz dokonce příbuznější promyce mungo než promyce zlaté.[3] Areál výskytu obou dvou druhů ale není zcela dobře vymezen; v případě promyky malé se jistě táhne od Jávy přes Sumatru až po pevninskou jihovýchodní Asii, ale severní a západní hranice areálu výskytu zůstávají nejasné. Mohou ale procházet Čínou a Myanmarem, snad i Thajskem.[4] Studie z roku 2017 potvrdila, že populace z jižní Číny a ostrova Hongkong patří k druhu promyka malá.[5]

O ekologii a chování promyky malé se ví jen málo informací; do jisté míry k tomu přispívají právě taxonomické zmatky, kdy řada informací publikovaných k promyce malé (v širším smyslu) se ve skutečnosti týká promyky zlaté. Zdá se však, že promyka malá je samotářsky žijící predátor, který obývá nížinné lesy, křovinnou a travnatou vegetaci, často přičemž přivykla synantropnímu způsobu života. Žije do nadmořské výšky až 1 800 metrů. Rozmnožování zřejmě probíhá sezónně, po 7 týdnech březosti se samici rodí 2–4 mláďata.[4] Podle vyhodnocení Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) z roku 2016 patří druh mezi málo dotčené. Populacím promyk dokonce prospívá narušování hustých lesních porostů ze strany lidí, kteří tak pro ně vytvářejí příhodnější otevřené biotopy. Jde zároveň o druh velmi přizpůsobivý a také do jisté míry tolerantní vůči lovu, jak prokazují například záznamy o promykách z obdělávaných a příměstských oblastí v Laosu, kde lov zvěře obecně probíhá ve velké míře.[4]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. 2. vyd. London: Bloomsbury Wildlife, 2018. (anglicky)
  3. VERON, Geraldine; PATOU, Marie-Lilith; POTHET, Geraldine. Systematic status and biogeography of the Javan and small Indian mongooses (Herpestidae, Carnivora). Zoologica Scripta. 2007, roč. 36, čís. 1, s. 1–10. Dostupné online [cit. 2025-11-15]. ISSN 1463-6409. doi:10.1111/j.1463-6409.2006.00261.x. (anglicky)
  4. 1 2 3 CHUTIPONG, W. et al. Herpestes javanicus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2025-11-15]. Dostupné online.
  5. VERON, Géraldine; JENNINGS, Andrew P. Javan mongoose or small Indian mongoose–who is where?. Mammalian Biology. 2017-11-01, roč. 87, s. 62–70. Dostupné online [cit. 2025-11-15]. ISSN 1616-5047. doi:10.1016/j.mambio.2017.05.006.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]