Edgar Morin

Edgar Morin
Edgar Morin
Rodné jméno	David Salomon Nahoum
Narození	8. července 1921; 9. pařížský obvod
Úmrtí	29. května 2026 (ve věku 104 let); Neuilly-sur-Seine
Místo pohřbení	Hřbitov Montparnasse
Povolání	filozof, sociolog, filmový režisér, vědec v oboru společenských věd, scenárista, publicista a autor
Stát	Francie
Alma mater	Pařížská právní fakulta
Témata	epistemologie, sociologie, životní prostředí, politika a complex thinking
Významná díla	La Méthode (Edgar Morin)
Ocenění	Halphen Prize (1983); Evropská cena Charlese Veillona za esej (1987); Mezinárodní cena Viareggio-Versilia (1989); Katalánská mezinárodní cena (1994); čestný doktor Valencijské univerzity (2004); … více na Wikidatech
Politická příslušnost	Francouzská komunistická strana (1941–1951); Parti frontiste (od 1938)
Choť	Johanne Harrelle (1972–1981); Edwige Morin (1982–2008); Sabah Abouessalam (2012–2026)
Děti	Véronique Grappe-Nahoum; Irène Nahoum
Vlivy	Martin Heidegger; Cornelius Castoriadis; Vladimir Jankélévitch; Maurice Merleau-Ponty; Hérakleitos
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edgar Morin ([edgar moreⁿ]; 8. července 1921 Paříž – 29. května 2026, Paříž^[1]) byl francouzský filozof a sociolog s velmi širokým záběrem témat a interdisciplinárním přístupem k současným problémům. Byl jedním z vědeckých ředitelů CNRS a založil Asociaci pro komplexní myšlení.

Život

Narodil se jako David Salomon Nahoum v sefardské rodině v Paříži, kam se jeho rodiče přestěhovali z řecké Soluně, sám však je výrazný ateista. Vystudoval historii a geografii na Sorbonně, kde pak vystudoval také práva. Po obsazení Francie nacisty se roku 1942 připojil k partyzánské armádě Résistence a přijal krycí jméno Morin, které si pak už ponechal. Od roku 1945 pracoval ve štábu francouzské okupační armády a poválečnou situaci v Německu popsal v knize „Německo – rok nula“. Za války vstoupil do komunistické strany Francie, od roku 1948 se však s ní dostával do sporu a roku 1949 z ní byl vyloučen pro kritiku Stalina. Aktivně se stavěl proti válce v Alžíru a působil při založení francouzské socialistické strany.

S podporou Maurice Merleau-Pontyho a V. Jankélévitche byl roku 1950 přijat do CNRS, kde se rok věnoval terénnímu výzkumu proměn vesnice ve francouzské Bretani. Roku 1956 spoluzakládal revue Arguments, založil a vedl Centrum pro studium masové komunikace a vedl revue Communications. Po roce 1960 přednášel dva roky v Latinské Americe a roku 1969 pracoval v Salk Institute v San Diego v Kalifornii.

Zemřel 29. května 2026 ve věku 104 let.^[1]

Myšlení a dílo

V knize „Věda se svědomím“ (Science avec conscience) z roku 1982 vyložil svůj koncept „komplexního myšlení“ a transdisciplinarity. Od roku 1977 vycházela jeho šestidílná „Metoda“ s tituly „Povaha přírody“ (La nature de la nature), „Život života“ (La vie de la vie, 1980), „Poznání poznání“ (La connaissance de la connaissance, 1986), „Ideje“ (Les idées, 1991), „Lidství lidstva – lidská identita“ (L’humanité de l’humanité – l’identité humaine, 2001) a „Etika“ (2004).

Roku 1993 vydal knihu „Země – naše vlast“ (Terre – Patrie), věnovanou ekologickým problémům. Morin říká, že „Země závisí na člověku, který závisí na Zemi“ a vyzývá k „civilizační politice“, jejímž jádrem je starost o budoucnost člověka. Článek „Izrael-Palestina: rakovinný nádor“ z roku 2002, kde spolu se dvěma dalšími autory kritizoval izraelskou politiku vůči Palestincům, vyvolal bouřlivou diskusi a Morin byl dokonce odsouzen, ale odvolací soud rozsudek zrušil s odvoláním na svobodu slova.

Vyznamenání a ocenění

Státní vyznamenání

velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie)
velkodůstojník Národního řádu za zásluhy (Francie)
komandér Řádu umění a literatury (Francie)
velkokříž Řádu svatého Jakuba od meče (Portugalsko, 30. března 2000)^[2]
důstojník Řádu za občanské zásluhy (Španělsko)

Ocenění

Byl čestným doktorem 14 univerzit v Evropě, Latinské Americe a Kanadě a nositelem zlaté medaile UNESCO.

Odkazy

Reference

1 2 PLENEL, Edwy. Edgar Morin, journaliste à sa manière. Mediapart [online]. 2026-05-30 [cit. 2026-05-31]. Dostupné online. (francouzsky)
↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online.

Literatura

E. Morin, Láska, poezie, moudrost. Brno: Atlantis 2000
E. Morin, Věda a svědomí. Brno: Atlantis 1995

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Edgar Morin na Wikimedia Commons
Osoba Edgar Morin ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Edgar Morin
E. Morin: Les sept savoirs nécessaires à l’éducation du futur, v různých jazycích na stránkách l’UNESCO

(francouzsky)

Video

Vidéos d'Edgar Morin réalisées par Denis Failly autour d'Intelligence de la complexité issu du colloque de Cerisy
Conférence : université d'Été : Relier les Connaissances, Transversalité, Interdisciplinarité. Production : université Louis-Pasteur, Strasbourg, 2002.
Edgar Morin v roce 2003, archiv švýcarské frankofonní televize

[:0-1] 1 2 PLENEL, Edwy. Edgar Morin, journaliste à sa manière. Mediapart [online]. 2026-05-30 [cit. 2026-05-31]. Dostupné online. (francouzsky)

[2] ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online.

[1]

[2]