Digallan

Digallan
	Strukturní vzorec
	Model molekuly
Obecné
Systematický název	digallan
Sumární vzorec	Ga2H6
Identifikace
Registrační číslo CAS	12140-58-8
PubChem	173058580
SMILES	[GaH2]1[H][GaH2][H]1
InChI	InChI=1S/2Ga.6H
Vlastnosti
Molární hmotnost	145,49 g/mol
Rozpustnost ve vodě	reaguje za vzniku Ga(OH)3
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Digallan (systematicky digallan(6)) je anorganická sloučenina se vzorcem Ga₂H₆, dimer gallanu a bezbarvý plyn rozkládající se za teplot nad 0 °C. V čisté podobě byl poprvé připraven v roce 1989.^[1]^[2]

Příprava

Digallan se připravuje ve dvou krocích. V prvním se získá dimer chlorgallanu ((H₂GaCl)₂) hydrogenací chloridu gallitého (GaCl₃) trimethylsilanem (Me₃SiH). V druhém kroku se provede další redukce tetrahydridogallitanem lithným (Li[GaH₄]), bez použití rozpouštědla, při −23 °C, kterou vznikne digallan.

Ga₂Cl₆ + 4 Me₃SiH → (H₂GaCl)₂ + 4 Me₃SiCl

(H₂GaCl)₂ + 2 Li[GaH₄] → 2 Ga₂H₆ + 2 LiCl

Digallan lze poté za teploty −50 °C zkondenzovat jako bílou pevnou látku.

Vlastnosti

Měřením elektronové difrakce v parách digallanu při 255 K bylo zjištěno, že se strukturou podobá diboranu; stejně jako B₂H₆ obsahuje dva můstkové atomy vodíku připojené tricentrickými dvouelektronovými vazbami.^[2] Koncová vazba Ga-H má délku 152 pm, můstková vazba Ga-H je 171 pm dlouhá a velikost úhlu Ga-H-Ga činí 98°. Vzdálenost Ga-Ga je 258 pm. ¹H NMR spektrum roztoku digallanu v toluenu obsahuje dva signály, odpovídající koncovým a můstkovým vodíkům.^[2]

Pevný digallan zaujímá oligomerní až polymerní strukturu; vibrační spektrum odpovídá tetrameru ((GaH₃)₄).^[2] Ve struktuře se nacházejí koncové hydridové ligandy, čímž se liší od alumanu, který vytváří polymer, v němž jsou všechny vodíky můstkové a atomy hliníku šestivazné.

Za pokojové teploty se digallan rozkládá:

Ga₂H₆ → 2 Ga + 3 H₂

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Digallane na anglické Wikipedii.

↑ Anthony J. Downs; Michael J. Goode; Colin R. Pulham. Gallane at last!. Journal of the American Chemical Society. 1989, s. 1936–1937. doi:10.1021/ja00187a090.
1 2 3 4 C. R. Pulham; A. J. Downs; M. J. Goode; D. W. H. Rankin; H. E. Roberson. Gallane: Synthesis, Physical and Chemical Properties, and Structure of the Gaseous Molecule Ga₂H₆ As Determined by Electron Diffraction. Journal of the American Chemical Society. 1991, s. 5149–5162. doi:10.1021/ja00014a003.

[1] Anthony J. Downs; Michael J. Goode; Colin R. Pulham. Gallane at last!. Journal of the American Chemical Society. 1989, s. 1936–1937. doi:10.1021/ja00187a090.

[Pulham-2] 1 2 3 4 C. R. Pulham; A. J. Downs; M. J. Goode; D. W. H. Rankin; H. E. Roberson. Gallane: Synthesis, Physical and Chemical Properties, and Structure of the Gaseous Molecule Ga₂H₆ As Determined by Electron Diffraction. Journal of the American Chemical Society. 1991, s. 5149–5162. doi:10.1021/ja00014a003.

[1]

[2]