sklo

參見：skło

捷克語

詞源

繼承自古捷克語 stklo，繼承自原始斯拉夫語 *stьklo，源自哥特語 𐍃𐍄𐌹𐌺𐌻𐍃 (stikls)，源自原始日耳曼語 *stiklaz，源自原始日耳曼語 *stikiz，同源詞包括俄語 стекло (steklo)。

發音

• 國際音標^(幫助): [ˈsklo]

• 音頻：

  (檔案)

名詞

sklo 中

1. 玻璃

   barevné sklo ― 有色玻璃

變格

sklo 的變格 (硬音中性可簡化)

	單數	複數
主格	sklo	skla
屬格	skla	skel
與格	sklu	sklům
賓格	sklo	skla
呼格	sklo	skla
方位格	skle	sklech
工具格	sklem	skly

衍生詞彙

形容詞

• sklářský
• sklenářský
• skleněný
• skleníkový
• sklený
• sklovitý

名詞

• dvojsklo
• přední sklo
• sklárna
• sklář
• sklářství
• sklenář
• sklenářství
• sklenice
• sklenička
• skleník
• sklenka
• sklivec
• sklíčko
• sklínka
• sklovina
• trojsklo

動詞

• prosklít
• sklít
• sklovatět
• vysklít
• zasklít

延伸閱讀

• Příruční slovník jazyka českého (1935-1957) 中有關 sklo 的內容
• Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971, 1989) 中有關 sklo 的內容
• Internetová jazyková příručka (2008–2026) 中有關 sklo 的內容

斯洛伐克語

詞源

繼承自原始斯拉夫語 *stьklo，源自哥特語 𐍃𐍄𐌹𐌺𐌻𐍃 (stikls)，源自原始日耳曼語 *stiklaz，源自原始日耳曼語 *stikiz。

發音

• 國際音標^(幫助): /sklɔ/, [ˈsklɔ]
• 韻部：-ɔ

名詞

sklo 中 (屬格單數 skla，主格複數 sklá，屬格複數 skiel，變格模式 mesto)

1. 玻璃

變格

sklo 的變格
(mesto 模式)

	單數	複數
主格	sklo	sklá
屬格	skla	skiel
與格	sklu	sklám
賓格	sklo	sklá
方位格	skle	sklách
工具格	sklom	sklami

衍生詞彙

• skielko 中
• sklíčko 中
• skielce 中
• sklenár 陽
• sklenený
• skleník 陽
• sklenka 陰
• sklený

延伸閱讀

• “sklo”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [斯洛伐克科學院盧多維特·什圖爾語言研究所辭典入口] (in 斯洛伐克語), https://slovnik.juls.savba.sk ,  2003–2026