close
Přeskočit na obsah

Lepidosauromorpha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLepidosauromorfové
Stratigrafický výskyt: Spodní trias (před asi 252 mil. let) - současnost
alternativní popis obrázku chybí
Rozmanitost lepidosauromorfů na snímcích některých jejich zástupců.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
TřídaSauropsida
PodtřídaDiapsida
InfratřídaSauria
NadřádLepidosauromorpha
Benton, 1983
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lepidosauromorpha („mající tvar lepidosaurů“), ve Fylokódu Pan-Lepidosauria, někdy též Ankylopoda[1], je významná vývojová skupina plazů, zahrnující všechny zástupce kladu Diapsida, kteří mají vývojově blíže k ještěrům než k archosaurům (jejichž žijícími recentními zástupci jsou ptáci a krokodýli).[2] Jedinou dnes žijící skupinou jsou zástupci kladu Lepidosauria, kam spadají šupinatí (Squamata, tedy hadi a ještěři) a archaická vývojová skupina Rhynchocephalia (dnes je jediným žijícím zástupcem hatérie).[3]

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]
BERJAYA
Varanus priscus – rekonstruovaná kostra v muzeu v Melbourne.

Od archosaurů se zástupci lepidosauromorfů liší některými anatomickými znaky a adaptacemi, zejména pak plazivou chůzí s nohami vybočenými do stran. Rozdíly jsou také v pohybovém aparátu, dentici a metabolismu (lepidosauromorfové jsou typicky ektotermní – nepřesně „studenokrevní“, a to na rozdíl od většiny endotermních archosaurů).[4] Jejich nejstarší rozeznaní zástupci (rody Sophineta a Paliguana) pocházejí z období počátku spodního triasu, z doby před asi 252 miliony let.[5]

Ačkoliv mnozí zástupci lepidosauromorfů jsou relativně malí živočichové o hmotnosti do 1 kilogramu, našli bychom mezi nimi i obří zástupce, mezi hady například paleocenní rod Titanoboa z Kolumbie (délka až 14,3 metru)[6], mezi ještěry obří křídový mořský rod Mosasaurus, známý zejména z Evropy (délka až 17,6 metru)[7] a mezi suchozemskými varany pak australský pleistocenní druh Varanus priscus (délka kolem 4,5 metru)[8].

Podskupiny

[editovat | editovat zdroj]
  1. Lyson, T. R.; et al. (2012). MicroRNAs support a turtle + lizard clade. Biol. Lett. 8 (1): 104–107.
  2. SOCHA, Vladimír. Proč dinosauři nejsou ještěři. OSEL.cz [online]. 19. říjen 2021. Dostupné online. (česky)
  3. Sues, H.-D.; Schoch, R. R. (2024). The oldest known rhynchocephalian reptile from the Middle Triassic (Ladinian) of Germany and its phylogenetic position among Lepidosauromorpha. The Anatomical Record. 307 (4): 776-790.
  4. SOCHA, Vladimír. Dinosauři byli teplokrevní jako ptáci. OSEL.cz [online]. 16. červen 2022. Dostupné online. (česky)
  5. Ford, D. P.; et al. (2021). A reassessment of the enigmatic diapsid Paliguana whitei and the early history of Lepidosauromorpha. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 288 (1957) 20211084.
  6. Feldman, A.; et al. (2016). Body sizes and diversification rates of lizards, snakes, amphisbaenians and the tuatara. Global Ecology and Biogeography. 25 (2): 187–197.
  7. SOCHA, Vladimír. Výročí obřího mosasaura. OSEL.cz [online]. 13. únor 2024. Dostupné online. (česky)
  8. Erickson, G.M.; et al. (2003). Vermiform bones and the evolution of gigantism in Megalania—How a reptilian fox became a lion. Journal of Vertebrate Paleontology. 23 (4): 966–970.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]